V minulém díle jste četli: Když jsem chtěla od leknutí vykřiknout někdo mi zakryl pusu.
,,Tak sem stále mizíš." Zašeptal mi klučičí melodický hlas u ucha a ruku na mé puse sundal. ,,Drewe ty blbe!" Šeptla jsem naštvaně a praštila ho knížkou. ,,Co tady chceš?" Odcekla jsem hnusně. ,,Ty jsi zapomněla?" Zašeptal mi blízko obličeje až jsem cítila jeho dech. ,,Jdu si pro svou výhru." Zamumlal a já pokrčila obočí. ,,Když vyhraju dostanu od tebe pusu. Když vyhraješ ty nebudu do konce tábora s nikým flirtovat." Připomněl mi naši dohodu. Hleděla jsem do jeho hnědých očí a on do mích modrých azurových. Byla jsem jen v šortkách, spodním prádle, mikině a tílku co jsem pod ním měla. On tu byl, ale jen v černých boxerkách Calvin Klein a bílém uplém tričku s krátkým rukávem. Opírala jsem se rukama za sebou. Nohy jsem měla pokrčený a rozkročený. On mi klečel mezi nohama a jeho ruce se podpírali v úrovni mích boků. Když se přiblížil blíž zrychlil se mi dech, ale nebyla jsem sama. I jemu se nepatrně dech zrychlil. Myslela jsem, že někomu jako je on se to už nestává. Koutek jeho úst se nepatrně zvednul a v očích zavlála nedočkavost s touhou... Nechtěla jsem si to přiznat, ale trochu jsem se klepala a myslím, že to zimou nebylo. Lehce naklonil hlavu na stranu a než jsem stačila cokoli říct jeho rty se přitiskly na ty mé. Měl je plné a měkké a... Počkat co?! Na to, ale už bylo pozdě. Začal s rty hýbat a já nemám tušení proč jeho pohyby kopírovala. Ruce přemístil dál za mě a šoupal se ke mně blíž. Letce mi skousl ret díky čemuž se do mích rtů dostal i jazykem. Přejížděli jsme jazyky po sobě. ,,Zlá Kate!" Zaječelo mé vědomí a musela jsem mu dát za pravdu. Jenže složité nebylo kopírovat jeho pohyby, ale přemluvit mozek, aby s těmi pohyby přestal. Odtáhla jsem se od něj a koukla na zem mezi mé pokrčené nohy. Jenže špatné bylo, že jsem si neuvědomila, že tam se přesně nachází i jeho tělo. Stočila jsem rty do úzké linky a vylezla na druhou část deky. Lehla jsem si na bříško a do rukou vzala knihu. Začala jsem si znovu číst. On se jen posadil a vzadu za tělem se opřel o ruce. ,,Je zvláštní jak umíš rychle přehodit." Zasmál se a prohrábl si své rozcuchané vlasy. ,,Jiné holky by z toho šílely... Ze mě by šíleli... A ty? Nic. Žádná výrazná emoce. Žádné rudnutí prostě nic." Uchechtla jsem se. ,,Tak odtažitá..." Zašeptal "svůdně". ,,Promiň. Já nejsem typ holky co řve "O můj bože. Ten Drew je tak sexy" a bla bla bla. Nenechám se vtáhnout do postele nějakým děvkařem. Moc dobrou pověst tu nemáš." Zašeptala jsem a přetočila stránku. ,,A jakou mám pověst." Přilezl zase blíž. ,,Děvkaře, ale přes to mu každá klečí a prosí u nohou. Jenže já neprosím." Přiblížila jsem se blíž k jeho obličeji, aby věděl, že se ho nebojím. ,,A jakou mám já pověst?" Zeptala jsem se s podlým úsměvem. ,,Nekomunikativní a odtažitá holka co je, ale neuvěřitelně sexy." H tak jestli si myslí, že na tohle mě sbalím pěkně se mýlí. ,,Nejsem jako jiné holky. Nepadnu ti po pár pěkných slůvkách k nohoum." Usměju se. ,,Nepřístupná... To se mi líbí." Zamrmlal. ,,Nech si zdát." Řekla jsem a vstala. Chtěla jsem jít do chaty, ale nějak to nevyšlo. ,,Pust!" Zaprskala jsem. ,,Hned!" Prskla jsem znovu. On mě, ale za ruku stáhl dolů. ,,Nejsem zvyklí prohrávat." Zašeptal mi u rtů. ,,To si budeš muset zvyknout."
ČTEŠ
Single
RomanceOna nikdy nevěřila na lásku jen o ní četla. Nikdy na ni, ale nevěřila. Nevěřila na slova "pravá láska" ani "miluji tě". Byla jiná než ostatní. Byla pro lidi divná. Drzá melancholička oblékaná do tmavých barev byla možná jediná kdo znal realitu. Nebo...