Single

Creepy forest

Než začneme... Jak jsem si všimla koncovky moc nikdo nečte takže na začátek. Piště mi do komentářů otázky na postavy. A vlastně i mě. Jsem v uvozovkách hlavní postava. Tak jo děkuju. A pusťte si písničku až bude napsáno pro lepší zážitek.

V minulém díle Singlu jste četli: Omlouvám se srdce... Já asi prostě nemůžu. Kam se podívám všude jsou stíny. O stěny se odráží echo a já už cítím, že prostě nemůžu...

Dál jsem seděla na studené podlaze koupelny a tiše vzlykala do dlaní a kolen. ,,Kate? Otevři mi prosím?" Zachraptěl Drew. Budu tvrdohlavá jako obvykle a nebo mu otevřu? Hm už tu nechci být. Odemkla jsem dveře jen co se otevřely mě Drew obejmul. Strnula jsem na místě, ale nakonec jsem ho obejmula taky. ,,Omlouvám se." Šeptl mi do vlasů. Nic jsem na to neříkala. ,,Měli by jsme jít spát." Zašeptala jsem na což on pouze přikývl. Lehli jsme si každý na jednu půlku zády k sobě. Nějak mi nešlo usnout. ,,Kašlu na to." Řekl Drew a přitáhl si mě za pas k sobě. Zavřela jsem oči a s lehounkým úsměvem se k němu otočila čelem. Přitáhla jsem se blíž k jeho hrudi a po malinké chvíli prostě usnula. Přišlo mi jako by se střípek po střípku mého srdce skládalo zpět. A je to možný? Emmmm asi ne. Už jsem z tohohle tábora zcvokla a to jsem tu týden. Probudila jsem se brzo a tím brzo myslím 10 hodin ráno. Ne teď fakt. Normálně by ten čas byl hodně, ale já se probudila v 5 ráno. Nechtěla jsem spát a upřímně mě nijak nelákalo koukat na Drewa a říkat jak je "roztomilý" jako je to v romantických filmech. Jo jo já vím. Teď zase říkáte, že jsem divná... No to popřít nemůžu, ale jsem to já. Vyprostila jsem se z Drewova obětí a popadla mobil s botami. Koukla jsem se na mobil. ,,Oh kurva." Zaklela jsem tiše. Jen 15% Tady mě karma nemá ráda. No nic. Otevřela jsem skříň a koukala po mikině. Vytáhla jsem šedivou. Na zádech měla nápis Hardcore Girl. Navlékla jsem ji na sebe a nasadila si rychle boty. Dveře večer vždy zamykáme a tak to dnes nebylo výjimkou. Avšak otevírání dělá docela rámus a já nechtěl zvídavé otázky Drewovi osoby. I když si myslím, že přes jeho chrápání by to neslyšel. (Pustit písničku teď) Otevřela jsem balkon a koukla dolů. Nebylo to moc vysoko, ale nízké to teda rozhodně nebylo. Že by 5 metrů? Možná víc. Přehodila jsem nohy přes zábradlí a seskočila. Naštěstí to dopadlo dobře a tak jsem si nic nezlomila. Vedoucí už dávno spali ostatně jako všichni až na cvoka co skáče z balkonu. Potřebovala jsem do lesa. Mé nohy utíkaly a stromy se okolo mě míhaly jeden za druhým. Pro mé smysly to bylo děsivé a úžasné zároveň. Trochu jsem se bála, že potkám nějaký zvíře. Třeba vlka. Byla by rodinná sešlost. Po chvíli jsem upadla kvůli kořenu stromu. Zdálo se mi jako, že se mi ty stromy smějí. Byl to škodolibý smích. Stoupla jsem si a otáčela se dokola. Nic. Stromy se točili se mnou. Ruce se mi zaťaly a oči ztmavly. Usadila jsem se pod velkým stromem do tureckého sedu a vytočila číslo. Věděla jsem, že spí, ale potřebovala jsem ji slyšet. ,,Katei? Co blbneš? Je čtvrt na 5." Pronesla unaveně El. Je to nejskvělejší kamarádka. Zvedne mi hovor i tak brzo ráno. Sotva svítá. ,,El?" Pronesu rozklepaně. ,,Kate?" Pronese vážněji. ,,Jsem tak zmatená." Rozvzlykám se. ,,Bude to dobré. Povez mi co tě trápí." Povyprávěla jsem ji to a ona horlivě mručela, že rozumí. ,,Víš Katei někdo mi tehdy řekl, že se musíš rozhodnout podle svého srdce." Úplně vidím její úsměv. ,,Kdo ti dal tak blbou radu?" Utřu si nos do rukávu mikiny. ,,No jedna taková zvláštní holka. Vždycky říkala, že nezáleží na tom co si lidi myslí, že prostě musíš být sebevědomá a přijmout to kdo si." Bože tu radu jsem ji dala já. ,,To je to El. Já už nevím kdo jsem. Pomotali mi hlavu a já zapomínám kdo přesně jsem." Poposmrknu. ,,Tak je nech ať ti pomohou zjistit kdo jsi. Mám tě ráda Katei. Dobrou noc." Řekne El. ,,Ehm ráno. Dobrou." Podotknu a típnu hovor. Pomalu vstanu a vracím se zpět do tábora. Šourám se pomalým tempem, rozcuchanými vlasy, zarudlýma očima od pláče a i přes mikinu zmrzlá. Sotva vyjdu z lesa na okraj tábora vyřítí se proti mě Drew. ,,Kate kde si byla? Jsi v pohodě?" Koukne na mě a obejme mě. ,,Jsi studená jak led. Na." Oblékne na mě jeho mikinu. Položí mi ruku na záda a jdeme k chatce. Když uvidím Ryana jak tu pobíhá jak střelený. ,,Mám ji." Prohlásí Drew a Ryan přiběhne. Je jak hopík. Ryan mě obejme a do ucha mi jen šeptne ať už to nikdy nedělám. ,,Bež spát ať si vyspalý." Usměje se Drew a jde se mnou do chaty.