,,Nejraději bych toho Drewa zabila a to jsem tu první den." Zasměju se a usrknu horkou tekutinu. ,,Co ti udělal?" Nadzvedla obočí. ,,Víš, že prostě bez pozvání vešel do naší chatky?" Uchechtla jsem se a ona vyvalila oči až jsem se začala bát, že ji vypadnou do toho kakaa. ,,Sakra a já nechala vedle postele otevřený kufr a hned na vrchu bylo spodní prádlo." Zrudla a schovala svou tvář do dlaní zatím co já se smála na sto honů. ,,Tak doufám, že si tam měla nějaký normální spodní prádlo." Zasměju se znovu. ,,Krajkový." Schová hlavu ještě víc a já se rozesměju znova. ,,Kolik je?" Zeptala se. ,,10:57." Ona se jen zajíkla. ,,Co je?" Zeptala jsem se. ,,Já ti to zapomněla říct." Změnila obličej na provinilý. ,,V 11:20 se první den teenageři schází v herně. Vedoucí to sice vědí, ale pokud tě chytí tak tě pošlou spát a dají si na tebe majzla. Je to legrace. Hrajeme flašku a tak. Alexis s Aidenem tu chodí normálně, ale spíš nám z toho dělají takovou bojovku." Usmála se. Hodili jsme do sebe kakao a zalezli dovnitř. Hodila jsem na sebe tmavě modrou mikinu na zip a zapnula ji až ke krku. Byla jsem bez make-upu, bez jakéhokoliv doplňku co by přitáhl pozornost na sebe místo na můj zombie obličej. Všimla jsem si však, že ne všechen Make-up se smyl. Odešla jsem do koupelny a všechno umyla. Když jsem se vrátila Ariana se na mě koukla a vyskočila do vzduchu minimálně 5 cm. ,,Bože. Víš jak jsem se lekla?" Koukala na mě nevěřícně. Když jsem se podívala do zrcadla vypadala jsem...No prostě jako vždy když nemám Make-up. Bledá tvář jak čerstvě napadlí sníh, rty světlé a ohryzané a výrazné oči pod očima. Vlasy jsem měla v drdolu. Ten byl skoro jediný v pohodě. Když jsem se podívala na Ari nehybně stála a prohlížela si mě. ,,Vypadám jak zombie co?" Uchechtla jsem se. ,,Já jen..." Načala, ale já ji zarazila. ,,Ne než se zeptáš nenosím tunu make-upu. Jen tak trochu pro barvu, protože vypadám takhle." Zvedl se mi koutek a já se na ni otočila. ,,Ne to ne. Nevypadáš tak strašně jen jsem nikdy neviděla tak bledého člověka." Ušklíbla se. ,,Tak pojď." Řekla a už mě táhla za ruku. Tiše jsme vyšli na dolejší balkon a seskočili dolů. Ukázala na mě gestem až jdu přímo za ní. Mou odpovědí bylo pouhé pokývání hlavou na znak, že rozumím. ,,Támhle to je." Šeptla když jsme byli schovaní za stromy. Všimli jsme si, ale Aidena s baterkou v ruce. Když na nás posvítil schovali jsme se za strom tak, že nás neměl šanci vidět. Když se světlo okolo nás mihlo zase pryč lehce jsme vykoukli. Aiden se rozhlédl kolem a když nikoho neviděl posvítil někam do lesa. Jakmile jsem uviděla rudé vlasy bylo mi nadmíru jasné, že to není nikdo jiný než Alexis. Ta k němu přicupitala a políbila ho na rty. ,,Ble." Šeptla jsem a když měli svou vášnivou chvilku proplížili jsme se do budovy. ,,Asi budu zvracet." Zašeptla jsem už na chodbě. Ari protočila očima což mi velice nápadně připomínalo El. ,,A přeci máte něco společného." Ušklíbla jsem se a ona se na mě koukala jak na cvoka. ,,S El. Jednou Vás seznámím." Uškrtla jsem se a ona jen zakývala hlavou. ,,Jak se těšíš?" Nasadila zase energetický úsměv. ,,No... Vzhledem k tomu, že jsem se takhle nikdy neplížila do nějaký herny tak se docela i těším." Ona se na mě jen tak záhadně podívala. ,,Co je? Ode mě nemůžeš čekat nějaký velikánský projevení emocí. Když mi někdo napíše jak se mám odpovídám, že ještě žiju a nebo, že dýchám." Usměju se a ona radši jen chápavě kývne. Otevřela nějaký dveře.
ČTEŠ
Single
عاطفيةOna nikdy nevěřila na lásku jen o ní četla. Nikdy na ni, ale nevěřila. Nevěřila na slova "pravá láska" ani "miluji tě". Byla jiná než ostatní. Byla pro lidi divná. Drzá melancholička oblékaná do tmavých barev byla možná jediná kdo znal realitu. Nebo...