I'm Drew and you Jacob are dead

2.6K 146 3
                                    

Drew

Docela jsem čuměl jak ho Kate setřela. Po dlouhých a nudných kecech učitelky jsme konečně byli propuštěny z jejích spárů. Řekl jsem Kate, aby na mě počkala před školou a zatím vyhledal toho kluka. Zkusíme to ze začátku klidně. ,,Ahoj." Usmál jsem se na skupinku kluků ve které se nacházel i on. ,,Čau." Pozdravili sborně. ,,Ty si ten nový co?" Zasmál se menší kluk. Byl snědé pleti a jeho vlasy byli černé. ,,Ehm jo. Jsem Drew." Pokrčil jsem rameny. ,,Jsem Adam. Tohle je George, Matt, Sam, Chris, Mike, Leo a Jacob." Ukázal na všechny. Když ukázal na Jacoba držel jsem se, abych ho nezbil tady a teď. ,,Kámo už teď tě lituju." Přehodil si Jacob ruku přes má ramena. ,,A to jako proč?" Shodil jsem mu ruku. ,,Sedl sis ke Kate. Už to je důvod proč tě litovat." Ušklíbl se, ale ostatní u nijak nepřitakávali. ,,Myslíte si i vy, že je děsná?" Nadzvednu jedno obočí. ,,Ani ne. Stačí s ní vycházet. To se však tady Jacobovi nevychází." Ne jen, že nevychází, ale on ani nechce, aby to vycházelo už jen podle toho jak vypadá. ,,No jo fajn." Zamručel Jacob. ,,Co s ní máš za problém?" Přesměřuju na něj pohled. ,,V minulosti jsme se trochu nepohodli." Pokrčí rameny a zbytek skupinky zahalí smích. ,,Trochu?! Nesnáší tě." Zasměje se Adam. ,,Hm..." Zamručím. ,,Co ti je do ní?" Uchechtne se Jacob povrchně. ,,Je to blbka." Tak teď mě nasral. Chytl jsem ho za límec trička a přitiskl ho ke zdi. ,,Ještě jednou řekneš o Kate křivého slova a zabiju tě rozumíme si?" Zašeptám mu do ucha. ,,To si jako její velkej brácha nebo co?" Uchechtne se. ,,Ne jsem její přítel." Jeho tvář stuhla a šla v ní vidět kapka strachu. ,,Kate nemiluje. Sám jsem to zařídil." Zamrmlá. ,,Tak se pleteš. Zničil si ji a ona se vrátila zpět na vrchol. Nikomu kvůli tobě ty zmrde nevěří. Jestli se ji dotkneš je po tobě." Prsknu mu do tváře hnusně a dám mu pěstí. ,,Drew?" Ozve se chodbou hlas. ,,Už jdu." Mrsknu s Jacobem o zeď a jdu směrem k rohu z poza kterého vyjde Kate. ,,Stalo se něco?" Zeptá se mě. ,,Ne nic." Vezmu ji jednou rukou okolo pasu a táhnu ji pryč. Myslím, že zítra bude mít pěkného monokla. ,,Ty jsi ho zmlátil?" Šeptla Kate při cestě domů. Mlčel jsem. ,,Nemusel jsi to dělat. Jsem na urážky zvyklá. Vracím jim je s větším elánem, aby se nakonec ztrapnili sami." Špitla když jsme vyšli ze školy. ,,Otvíral si na tebe držku." Zamumlal jsem. ,,To on bude dělat vždycky." Zakroutila hlavou. ,,Proč vlastně?" Koukl jsem na ní. ,,Trochu jsme se pohádali... Co trochu málem jsem ho zapálila za živa. Byla jsem malá a naivní. Zničil mě tím nejhorším způsobem. Urážky? Ani omylem. Udělal něco horšího. Zjistil, že můj štít jen tak neprorazí a tak mě zničil zevnitř. Nechal mě se do něj zbláznit. První čtvrt rok byl v pohodě. Pak mě začal ignorovat a jasně dávat najevo, že jsem mu jedno. Přišlo mi, že byl tehdy bezcitný. Teď vím, že to byl a bude prostě bezpáteřák. Jasně mi ukazoval, že mu ani nikomu jinému na mě nezáleží, ale spletl se. Lano, ale prostě nemůže táhnout jen jeden. Donutil mě se cítit jako nikdo. Jako naprosté nic. Když už jsem to po půl roce nezvládla dala jsem tomu konec. Byla jsem v depresích... Měla jsem sklony k sebevraždě. Cítila jsem se pošpiněná. A pak... Pak jsem přestala cítit. Necítila jsem nic. Lásku, štěstí, ale ani smutek. Emoce byli pryč. Okolo mého srdce i duše se postavila neprůstupná bariéra. A to je příběh jak jsem se stala emo v depresích." Pokrčila rameny. ,,Děláš si prdel, že jo?" Zeptal jsem se spěšně. ,,Ne." Zakroutila hlavou. ,,Měl jsem mu tu držku rozbít ještě víc." 

SingleKde žijí příběhy. Začni objevovat