Fight

3.2K 166 3
                                    

V minulém díle jste četli: Když, ale nedávám pozor do někoho narazím tak silně až spadnu na zem. Dotyčný, ale stále stojí jako skála a ani to s ním nehnulo. Byl to...

Byl to Drew. Nevypadal zrovna nadšeně, ale já měla co říkat. Sedím na tvrdé zemi. On se však na mě nekoukal. Propaloval díry do Ryanova těla. Když se na mě podíval nasadil úsměv a pomohl mi vstát. ,,Ehm děkuju a moc se omlouvám." Zamumlala jsem a u toho koukala do jeho očí, aby věděl, že mě to opravdu mrzí. ,,V pořádku." Usmál se, ale když stále držel mou ruku vyvlékla jsem mu ji. ,,Ehm Ryane?" Otočila jsem se na kluka za mnou. ,,Samotářko?" Zasmál se. ,,Ticho buď nudláči. Musíš mi říct co se stalo. 10 let je dlouhá doba." Usměju se. ,,Možná příště. Měli by jsme jít za Aidenem do sálu." Zněl, ale nervózně. Myslím, že to bylo z Drewova pohledu. ,,Dobře." Pokrčila jsem rameny. Otočila jsem se tam Drew pořád stál jako socha, udělala jsem krok do strany a šla do naší chatky. Ehm... Chaty. Vyběhla jsem nahoru kde už byla k mému překvapení i Ariana. ,,Ahoj." Usměju se na ní. ,,Ahoj." Odpoví docela nepřítomně. ,,Tak jak to jde s Jamesem?" Zeptám se, protože téměř až na 100% vím, že je nepřítomná kvůli němu a čeká až se ji na to zeptám. Začne o něm něco zase mlít, ale moc to nevnímám. Otevřu si skříň a vytáhnu si černé tričko s krátkým rukávem a džínové šortky. Převléknu se a vlasy sčešu do vysokého culíku. Teď mi sahají do půli pasu. Na nohy jsem si obula pohodlné tenisky, které díky krátkým ponožkám netlačili. ,,No není to skvělé?" Zaradovala se Ari, ale jelikož jsem nedávala pozor tak jsem neměla tucha co je podle ní tak skvělé. Měla bych jí skutečně začít vnímat. Normální člověk by řekl, že neposlouchal... Možná bych... ,,Jo jasně." Usměju se falešně. Ona jen šťastně pokýve hlavou. Měla bych dostat nobelovku za nejvíce neprokouknutých lží. ,,Jdu si pro pití." Zamumlám a popadnu rychle flašku. Než cokoli stačí Ari říct mizím ve dveřích. Došla jsem do jídelny a napustila si flašku pití. ,,Už jsi to slyšela?" Ozvalo se za mnou. ,,A co?" Ozvala se jiná. Usoudila jsem, že se baví nějaké dvě holky. Podle hlasu jsem v nich poznávala Alex s Britney. ,,Drew se prý popral s Ryanem." I když vím, že by se to nemělo poslouchala jsem jejich rozhovor dál. ,,Proč?" Zeptala se ji Brit. ,,Nikdo přesně neví, ale povídá se tu, že kvůli nějaké holce. No chápeš to? Je druhý den už tu kolují drby." Spráskla blaženě rukama Alex. ,,Řekla bych, že je to kec. Drew se nikdy nepral kvůli holce." Řekla smutně Britney. ,,Každá o něj snad stojí." Řekla zasněně Alex, ale dál jsem to poslouchat nechtěla. Přijdu na to proč se poprali i kdybych měla Ryana mučit. Ale chci doopravdy vědět důvod nebo už ze zvyku se to snažím zjistit, protože pak tomu dotyčnému "pomůžu"? Nezajímají mě problémy. Jsem, ale zvyklá, že svým blízkým pomohu. Uvažovala jsem jestli to chci opravdu zjistit když jsem si uvědomila dost podstatnou věc...

SingleKde žijí příběhy. Začni objevovat