V minulém díle jste četli: ,,Nejsem zvyklí prohrávat." Zašeptal mi u rtů. ,,To si budeš muset zvyknout."
Zasmála jsem se a vstala z jeho klína. Vzala jsem si knížku když mi to došlo. ,,Zatraceně..." Zaklela jsem a pěstí uhodila do stromu. Elektizující bolest projížděla mím tělem a uklidňovala mou mysl. Potlačit bolest pro mě bylo vždy plus. ,,Co je?" Nakrčil posměšně obočí, ale zároveň vypadal z mého gesta nejistě. ,,Jsi v chatce s Jamesem že?" On pokýval hlavou na souhlas. ,,Byl v chatce když si odcházel?" Otočila jsem se na něj a ignorovala fakt, že mi ze sedřeného kloubu teče pramínek krve. ,,Ne... Vystřelil z chatky jako střela a odmítal mi říct kam jde." Promnul si "moudře" bradu, ale vypadal spíš jako naprostej blb. ,,Jo tak to asi právě Ari vzdychá jeho jméno." Zašklebila jsem se a protočila pobaveně oči. ,,Protože jsem nečekala návštěvu takového blba co sem prostě nakráčí." Rozhodila jsem rukama jeho směrem. ,,Tak pojď na noc k nám." Řekl nad čímž jsem se nako vždy arogantně zasmála. Naklonila jsem se k němu blíž až se mu můj dech co byl cítit ještě po mentolové pastě odrážel od holé kůže. ,,To radší zdechnu." Zašeptala jsem a znovu se odtáhla. ,,Prostě ty půjdeš do chaty a já tu přespím. Vyřešeno." Pokrčila jsem rameny a lehla si na deku. ,,Neblbni... Nastydneš." Zkřížil si ruce na prsou. ,,Od kdy to, ale tebe zajímá?" Zašklebila jsem se. Chvíli přemýšlel nad čímž jsem si sama odpověděla: ,,Nezajímá." Zamrmlala jsem a lehla si na bok k zády k němu. ,,Fajn když mi nevěříš budeme v tom dva." Lehl si za mě. ,,Drew prostě na to kašli. Běž do chaty." Povzdychla jsem si a rukou si přikryla kvůli zívnutí pusu. Když jsem uslyšela šustění usoudila jsem, že odešel. Schoulila jsem se do klubíčka, aby se zahřála a rukama si objala nohy. Ne, že bych nebyla otužilá, ale tuhle noc byla opravdu zima a ještě venku... Byla jsem v polospánku když něco zašustilo. Doufala jsem, že to nejsou vedoucí, ale v polospánku jsem neměla nějak sílu to řešit. ,,Bože co to dělám..." Zahučel klučičí hlas. Silné paže mě zvedli do vzduchu a natiskly na něčí hruď. Jednu mou ruku si přehodil okolo krku a na břichu jsem ucítila knihu a deku jež tlačili na mobil v kapse mikiny. ,,Když půjdu rovnou k nám ráno jsem hned mrtvej, ale jestli je to tak jak říká nechci se tam tak oběvit v ložnici a říct "Je čau sorry Jamesi obleč se Kate prostě venku spát nemůže"." Zamrmlal si sám pro sebe a to jsem už i skoro ve spánku poznala Drewa. Co ten tu, ale dělá?! Myslela jsem, že odešel. Že by to nebyl až tak bezcitný zmetek? Možná má v sobě trochu lidskosti. Aspoň jeden z nás. Nejsem jako ostatní protože jsen jako on až na to, že nelezu za každým. Prostě jsem v sobě tímto způsobem uzavřená. ,,Jdu první k nim." Rozhodl se nakonec. Tiše jsem z polospánku zamručela tak, že to sotva mohl slyšet. Spánek dělal své a i když bych to v plném vnímání nikdy neudělala tak jsem se k němu přitáhla blíž, aby se mé tělo aspoň trochu zahřálo. ,,Sakra. Jsi promrzlá." Zašeptal i když věděl, že ho nevnímám. Zabořila jsem obličej do jeho hrudě a v pravé ruce drtila látku z trika. Pak už jsem začala pravidelně oddechovat a ponořila se do snu.
,,El přidej!" Křikla jsem na ní. ,,Já se bojím Kate!" Křikla vyděšeně. ,,Uhni!" Vyměnili jsme si místa a já teď seděla na místě za volantem. Šlápla jsem na plyn a kličkovala uličkami. El se tiše modlila, aby jsme to přežili a já zahlédla v zadním zrcátku minimálně 5 policejních aut. ,,Dráčku teď!" Vykřikla jsem na zadní sedadlo. Martin se vyklonil z okna a začal poldům prostřelovat pneumatiky. ,,Drew pomoc mi!" Zaječel na něj dráček a já si až teď všimla Drewa vedle něj. Ten pokýval hlavou. ,,Kate zatoč do leva." Přikázal Drew a nahl se dopředu. Dal mi pusu na tvář a vyhl se z druhého okénka kde začal střílet. Z tohohle jsem byla mimo, ale neměla jsem čas. ,,Lidi máme problém." Ozvala se z vysílačky Ariana. I z vysílačky se ozývali sirény policistů. ,,Je jich hodně. James s Ryanem je nestíhají odstřelovat." Zastěžovala si Ari a najednou se z vedlejší ulice přiřítilo auto, které řídil Justin a vedle seděla Ariana. Z okének se vykláněl James s Ryanem a stříleli po autech co se za náma hnala. ,,Zatraceně." Praštila jsem do volantu a šlápla na plyn ještě víc. ,,Klid puso." Naklonil se ke mně Drew a dal mi pusu...
Celá spocená jsem se probudila. Tohle bylo divný a matoucí. Hlavně nereálný. Já a Drew? Ha ani omylem. Jako by ten sen říkal, že už není jen naše čtveřice. Prostě přibyli noví hráči. Ale ta honička v autech nebyla vůbec špatná až na to, že jsem tam byla v roli kdy mi Drew říkal puso a pár mi těch jeho pus i věnoval. Ble! Rozhlédla jsem se kolem sebe. Ležela jsem v posteli a vedle mě byla Ari. Ruku jsem měla nějakým záhadným způsobem obvázanou a na stole ležel vzkaz a na něm stálo....Moc moc se omlouvám, že knihy nevycházely, ale odjela jsem na místo BEZ WIFI! Pak jsem byla na limče a měli wifi a tak vyšla jen jedna kapča... To je vysvětlení tak páčko...
-LajX
ČTEŠ
Single
RomanceOna nikdy nevěřila na lásku jen o ní četla. Nikdy na ni, ale nevěřila. Nevěřila na slova "pravá láska" ani "miluji tě". Byla jiná než ostatní. Byla pro lidi divná. Drzá melancholička oblékaná do tmavých barev byla možná jediná kdo znal realitu. Nebo...