,,Kdyby si mě nechala domluvit tak to víš." Zamrmlám. Kami mě začala zpovídat a já myslela, že ji praštím. Pak jsme se rozloučili a šli domů.
První školní den
No to snad ne! Už zase zvoní ten podělanej budík. Proč mě musí budit?! Vždyť já do té školy nechci! I přes to všechno, ale vstanu a zamířím ke skříni. Vytáhnu černé džíny, bílé, upnuté tílko a koženou bundu. Obleču si to společně se spodním prádlem a usednu ke stolu. Učešu si vlasy na stranu a dám si lehký make-up. Řasy přejedu řasenkou a tím mi práce končí. Sejdu dolů a vyčistím si v koupelně zuby. Naházím do sebe snídani a z pokoje si vezmu malou tašku s peněženkou, klíčema a průkazkou. ,,Jedeme!" Zařve ze spodu máma. Seběhnu si obout vysoké, černé boty a společně odcházíme do auta. Jedeme tou známou cestou do školy. No... Nikdo mě asi nepozná. Byla jsem ráda, že Kami mé vlasy nezmiňovala. Teď už to takové nebude. Zastavili jsme a já s pozdravem na rozloučenou vystoupila. Lidi co už před školou stáli a jen tak se poflakovali na mě koukli a některý jen vyvalili oči. Vešla jsem do obrovské školy až ke skříňce co byla ve sklepě. Hodila jsem si do ní věci a zabouchla jí. ,,Ahoj nováčku. Jakpak se jmenuješ?" Ozvalo se vedle mojí skříňky. ,,Oh jak milé. Pohov dráčku. Jsem to já." Mrknu na něj když se otočím. ,,Kate!!!" Zaječí až se otočí všichni místní. ,,Kde? Kde je Kate?!" Ozve se druhý hlas. ,,El!" Vykřiknu. Ona se najednou zastaví a kouká na mě s otevřenou pusou. ,,Kate?" Natočí hlavu na stranu. ,,A koho čekáš? Troubu se štrůdlem uvnitř?" Zasměju se a ona se rozeběhne a skočí na mě. ,,Hele! Jako já ji ještě neobejmul!" Zaječí dráček a odtrhne El ode mě, aby se na mě přilepil on. No tak to lol. Procházeli jsme chodbami do našich tříd. Téměř každý se tu zdravil a já nebyla výjimkou. Rozloučili jsme se s Dráčkem co zašel do třídy a s El šli do té naší. Jakmile jsme, ale zašli do plné třídy spousta lidí se bavilo a dělalo bordel jako vždy. Nikdo si nikoho nevšímal a tak když se na mě někdo otočil, neměl páru, že jsem to já. ,,Hey ty nová!" Tak jo už mě to sere. Neohlížela jsem se. ,,Ty s tou koženou bundou." OH podle hlasu je to George. Vysokej a sportovně nadanej spolužák. ,,To bych ještě musela být nová Georgy." Otočím se na něj s úšklebkem. Skupinka kluků na mě vykulí oči. ,,Jako vždy originální." Odfrkne si Jacob. ,,To já umím. Jak vždy trapnej. To ty taky umíš." Uculím se sladce a sednu si na židli. Projíždím mobil a různé knížky když zazvoní. Znuděně si stoupneme a čekáme na třídní. Ta hned přijde. ,,Sednout." Všichni si sedneme. Začne něco mluvit, ale jako všichni nedávám pozor. Zpozorním až když se po 5 minutách hodiny ozve klepání. ,,Dále." Řekne nezaujatě třídní. ,,Omlouvám se. Zaspal jsem. Jsem tu nový." Řekne... ,,Drew?!" Otočim se na něj. On se usměje a pokrčí rameny. ,,Hned první den?! Dobře. Sedni si, ale příště už ti to tak lehce neprojde. Když jsme všichni začneme s docházkou." Drew hned zamíří ke mně. ,,Co tu děláš?" Šeptnu. ,,Chodím do školy." Uchdchtne se. ,,Drew Black?" Ozve se. ,,Zde!" Řekne Drew. ,,Přiřadil ses sem schválně?" Uchechtnu se. ,,Ne. Nevěděl jsem, že na tuhle školu chodíš." Zasměje se. ,,Kate Wolfová?" ,,Zde!" Řeknu a mnou docházka končí. ,,No jak už jste si určitě všichni všimli někteří se přes prázdniny až Drasticky změnili." Věnoval mi učitelka pohled. ,,Že by se tady mířilo na někoho s barevnou hlavou?" Snažil se zavtipkovat Jacob. Drew se nadechoval, že něco řekne, ale byla jsem rychlejší. ,,Možná se míří na někoho s podprůměrnou inteligencí. Oh promiň Jacobe. Pro tvou podprůměrnost ještě nevymysleli název." Mrkla jsem na něj a on mě jen prbodl pohledem. Učitelka radši jenom zakroutila hlavou a nechala to plavat.
ČTEŠ
Single
RomanceOna nikdy nevěřila na lásku jen o ní četla. Nikdy na ni, ale nevěřila. Nevěřila na slova "pravá láska" ani "miluji tě". Byla jiná než ostatní. Byla pro lidi divná. Drzá melancholička oblékaná do tmavých barev byla možná jediná kdo znal realitu. Nebo...