V minulém díle Singlu jste četli: Já: Jistě, že ano😘. Podlehl mi hned❤. -Drew
El si to zobrazila.
Já: Pěkně kecá frajer😑
El: Bylo mi to jasný😂Naše konverzace tím končila. Odešla jse do koupelny a opřela se ruka o umyvadlo. Koukala jsem na tu příšerku před zrcadlem a poraženecky si povzdychla. Zavřela jsem oči a sklopila hlavu.
,,Je konec." Řekla jem Jackobovi co stál na proti mému tělu. Myslím, že ho to nezaskočilo, ale na to jak se snažil tvářit tvrdě se nevedly skleněné oči. ,,Tvé srdce je tak ledové, že nikdy nedokáže milovat." Zamračil se na mě. ,,Jackobe nebuď dětinský. Láska není. Lidi zájem předstírají. Nikdy nikdo nebude čiště milovat, protože to liska povaha nedokáže. Na prvním místě je pro ni ona sama. Vždy to tak bylo a vždy to tak bude." Nad tím se jen zamračil. ,,Nemáš pravdu." Založil si ruce na hrudi. ,,Tak schválně. Jak to bolí.... Jak bolí city? Smutek, zlost... Deprese..." Řekla jsem smrtelně vážně. Jackob jenom mlčel. ,,Kdyby to byla osoba, kterou by si miloval pomohl bys ji?" Nadzvednu obočí. ,,Jistě." Přitaká mi. ,,Tak to jsem potom zmatená..." Chytila jsem se za bradu a dělala, že přemýšlím. ,,Proč?" Zvedl obočí. ,,Miloval jsi mě?" Zeptala jsem se a opřela se o zeď domu za mnou. Ruce byli na hrudi skřížené jak měli být. ,,Kdyby ne proč by jsme spolu byli tak dlouho?" Pokrčila jsen rameny, ale jela směrem kde jsem měla svůj záměr. ,,Tak to potom proč si mi nepomohl když jsem to nejvíc potřebovala?" Zamračila jsem se a přísahám, že jsem si představovala jak by to s cigaretou v puse vypadalo mega cool, ale nekouřím. ,,Protože zájem je hraný." Odpovím a otočím se zády k němu. Hlavu pootočím a mávnutím ruky směr od hlavy dál mu naznačím rozloučení.
To mám opravdu tak ledové srdce? Podívala jsem se na sebe. Vypadala jsem jak zombie spojená s vrahem. Kruhy pod očima vyrazné jako světlo v tmě, rozcuchaný vlasy trčící di všech stran, bledá téměř bílá pleť. Už mi chyběl v ruce jen nůž, ale i bez něj by se mě báli. V hlavě se mi ozvala Jackobovo věta: ,,Tvé srdce je tak ledové, že nikdy nedokáže milovat." Možná má pravdu. Jsem hrozný člověk jenže.... To jak mé tělo reaguje na Drewovo dotyky. Když se přiblíží jako by srdce vynechalo jeden úder, zrychlí se mi pulz nebo mi nakonce vyskočí husina. Při každým osobnějším dotyku pociťuji chvění v podbříšku nebo dokonce nahrnutí krve do tváří. V jeho očích bych se dokázala utopit a tím pro něj obětovat vlastní život. Tohle jsou mé pocity, ale rozhodně nevím co znamenají či co znamenají. Jedno vím, ale určitě. Cítím se pod jeho doteky jinak. Povzdechnu si a rozpustím vlasy. Rozčešu si je a hodím do drdolu. Sem tam mi z něj čouhá nějaký vlas. Opláchnu si obličej a užívám si pocit ledových kapek stékající po obličeji. Sáhnu po taštičce s make-upem. ,,Bez něj si hezčí." Zamrmlá mi chraplavý hlas u ucha. ,,Všechna ta "krása" je jen v téhke taštičce. Všechno je to jen make-up." Kouknu se do zrcadla na Drewovo odraz. ,,Viděl jsem tě i nemocnou kdy si rozhodně make-up neměla." Skousne mi ucho a mě přejede mráz po zádech. ,,Bez něj vypadám jako mrtvola." Šeptnu. ,,Tak to musí být mrvoly sakra sexy." Snaha se cení. ,,Díky za povzbuzení, ale bohužel." Zakroutím hlavou. Drew mi tedy sebere taštičku a nakoukne do ní. ,,Tohle je jediný co si dáš." Podal mi Eos. Tašku si pak dal nad hlavu kam jsem neměla přístup. ,,Drew." Zaúpěla jsem.
ČTEŠ
Single
RomanceOna nikdy nevěřila na lásku jen o ní četla. Nikdy na ni, ale nevěřila. Nevěřila na slova "pravá láska" ani "miluji tě". Byla jiná než ostatní. Byla pro lidi divná. Drzá melancholička oblékaná do tmavých barev byla možná jediná kdo znal realitu. Nebo...