Na život a na smrt

Osmdesát

A tak končí dobrodružný příběh o statečném chlapci Pierrovi, který se z chlapce a mladíka stal zralým mužem....

O tři měsíce později

Na živém náměstí se ozvaly spěšné kroky.

Pierre sledoval malé shrbené domky, které se k sobě vlastně lepily a nebyla mezi nimi žádná mezera.

Z jednoho se náhle objevila statná postava. Usmála se na mladíka a promluvila:"Tak co, jaký je lov?"

Pierre vysvětlil:"Byl jsme jen na průzkumu a stáda laní stále zůstávají v okolních lesích. Bude z toho dost užitku."

"Tak to jsem rád!" zaradoval se Gernard, řezník a manžel Claire.

"Já taky." odvětil Pierre.

"Jak se daří otci?"

"Už má skoro první kusy hotové." odpověděl Pierre.

Gernard pochvalně zamručel:"Nezapomeň mu připomenout, že jsem si u něj objednal pult!"

Pierre kývl.

"Tak šťastné dny." popřál řezník a zmizel zpět v tmavé chodbě stavení.

Pierre se pousmál. Těšil se na spolupráci s tak vlídnými lidmi.

Z myšlenek ho probralo náhlé drcnutí.

"Co děláš Rivale!"

Koník se na něj vyčítavě podíval a Pierre se rozesmál.

Když opouštěli bojiště, kůň se rozběhl k nim. Pierre ho tam prostě nedokázal nechat!

"Snad na mě teď Frery nevzpomíná ve zlém." zamračil se.

Rival ho šťouchl a Pierre si to vyložil jako uklidnění.

"Zůstaň!" sykl a nechal ho v nepříjemném podzimním větru.

Sám otevřel nezvykle široké dveře a ohnul se, aby hlavou nenarazil do nízkých futer.

V hostinci posedávalo spoustu vesničanů.

Pierre se usmál na sousedy, šťastnou Marii a jejího muže Paula.

U výčepu spatřil mohutného hospodského Bernarda a hned za ním hospodskou Nicole.

Mávl na pozdrav Jeanne a Anne a spatřil Chantale.

Během doby, kdy tu nebyli, vyrostla do krásy. Pierrovi se líbila už předtím, teď ale získala dospělé rysy a mladík na ní mohl oči nechat.

"Pojď sem!" sykl Patrick a Pierre se vzpamatoval. Všiml si, že Thierry vyprazdňuje korbel a kulhá k připravené židli.

Cestou rozcuchal vlasy Jeanovi a usedl vedle kamaráda.

Jean se na něj potutelně díval. 

Pierre to zpozoroval a naklonil se k bratrovi.

"Dnes to byla v dílně ohromná zábava. Měl jsi to vidět!"

Pierre se usmál stejně jako Jean a odklonil se.

Hned, jak přišli do Viriatu, Daniel neváhal a založil si truhlářskou dílnu. Pomáhal mu hlavně Jean a společně vyráběli objednané kusy nábytku. 

Úderem listopadu už se stali vyhlášenými mistry.

Mezi prvními výrobky byl i nový dlouhý luk.

Pierre si ho ihned zamiloval a brzy si zvykl na jeho těžší váhu a vyšší délku.

Živil rodinu a většinu zvěře prodával jako dřív v řeznictví u Gernarda a Claire. Dostával slušně zaplaceno a spolu s dílnou jim práce vynášela víc, než nutně potřebovali.