Na život a na smrt

Šedesát tři

"Váš úkol bude prostý a právě v tom tak obtížný." zvýšil hlas rytíř Paul, aby překřičel hučící vítr. Jeho slova zněla šibalsky, zanedlouho ale měli chlapci pochopit jejich význam.

"Budete muset vytvořit libovolnou formaci a v té se udržet, dokud se váš protivník neroztříští jako první." pokračoval a přimhouřeně sledoval, zda mladí vojáci rozumí.

Stáli na pláni s vlnitým terénem a bránili se před prudkým větrem, který tu bez zábran stanů a staveních fučel plnou silou.

"Představte si, že jste v boji. Ohánějte se o sto šest. Právě proto máte místo mečů, sekyr a kopích pouze hole, se kterými umíte pracovat a nejsou smrtelně nebezpečně!" převzal si slovo rytíř Marc a ostatní nadskočili při jeho ostrém a hlasitém hlasu.

Rytířové dali pokyn a oddíly se rozdělili. Rytíř Marc vedl první, druhý, třetí a čtvrtý oddíl a rytíř Paul druhou velkou skupinu. Poslední čtveřici oddílů si vzal na starost jeden z vojáků. Byl oděn do kroužkované těžké košile a na hlavě měl nasazenou helmici. Byl to tedy voják s vyšší hodností.

Zastavili se nedaleko. Na dohled viděli obě dvě další velké skupiny, sami se zastavili uprostřed nerovného terénu. Bylo tu bláto, jen tu a tam rostlo pár trsů zprahlé trávy.

Voják dal pokyn a jedenáctý a dvanáctý oddíl odešli bokem. Devátý a desátý se seřadili asi třicet kroků od sebe.

"Teď vytvořte formace!" rozkázal voják a ti okolo si mohli všimnout jeho zvučného hlubokého hlasu.

Devátý oddíl měl jasno. Zformoval se do výchozí pozice. Rváč stál vepředu uprostřed a hůl si opřel o štít.

Pierre si musel pousmát. Připomnělo mu to takřka stejný pohyb, jaký dělával se svým kopím.

Silák se držel vzadu. Roland stál u něj a pečlivě sledoval situaci. Naklonil se k obrovi:"Buď připravený na jakoukoliv formaci." šeptl a Silák přikývl. Pevně sevřel hůl a trochu se přikrčil.

Jakmile se zformoval i desátý oddíl, voják hlasitě vykřikl a sledoval, co bude následovat.

Oddíly se pomalu vydali po nejisté půdě.

"Jděte opatrně!" obrátil se za sebe Patrick. Pohlédl doprava na Clauda a když mladík jeho pohled opětoval, kývl.

Otočil se k oddílu a zašeptal:"Teď jim ukážeme, co dovedem. Až řeknu teď, rozběhneme se v těsné formaci vedle sebe. Pokusíme se v běhu přeměnit do útočné formace." 

Při posledních slovech se podíval na Rváče. Bude na něm záležet největší břemeno přeměny do formace a on to věděl.

Jakmile stáli asi patnáct kroků od nepřátel, Patrick se zhluboka nadechl. Před sebou viděl bahno i hluboké hrboly. Rozkaz už ale vydal a nechtěl ho měnit. Věděl totiž, že se na něj každý připravuje.

Proto tedy jen znovu šeptl:"Dávejte si pozor, kam šlapete!" 

Přejel po rozhodných tvářích kamarádů a ucítil na rameni Pierrovu ruku. To ho uklidnilo a zvolal:"Teď! Do útoku!"

Oddílem se ozval bojový řev a chlapci vyrazili.

Protivníka změna překvapila, Delane ale zachoval chladnou hlavu. 

Pierre uslyšel výkřik:"Obrana!"

Odnesl ho ale vítr.

Rváč přidal a vyhnul se díře. Dostal se do popředí a pozvedl hůl. S ní zároveň pozvedl štít a zařval. Patrick a Claude s ním udržovali tempo a stále drželi stabilní tvar formace. Za nimi utíkali ostatní, všichni připraveni k boji.