Na život a na smrt

Třicet dva

"Víš co nechápu?" zeptal se Pierre zamyšleně.

"Ne." odpověděl s úsměvem Patrick. "Opravdu netuším, co nechápeš."

Pierre si nevšímal Patrickové odpovědi a pomalu pronesl:"Proč začínají války? Proč vůbec začala tato válka? Jak někdo může chtít válku?"

Chvíli se odmlčel, viděl, že Patrickův úsměv se vytratil.

"Jak může kvůli dvěma lidem, v tomto případě kvůli králům, začít válka? Stačí, když se nepohodnou nebo si neporozumí  dva lidé a dívej, co z toho vzejde!"

Patrick pomalu kývl hlavou:"Máš pravdu. Je to hrozné. Ale co s tím můžeme dělat?"

Pierre pokrčil rameny a poškrábal se na bradě:"No nic."

Trvalo dlouho, než Pierre znovu promluvil. Celou dobu oba mladíci přemýšleli o tom, co Pierre nastínil.

"Jak to říkal Thierry? Vždyť nám vykládal, proč tato hrozivá válka začala?" zamyslel se Pierre a bylo mu líto, že nedával pozor, když Thierry oběma klukům vyprávěl o situaci, jenž byla nad jejich obzorem a chápáním.

"Vzpomínám si," řekl Patrick a odkopl kámen, který se válel v trávě " že Thierry mluvil hlavně o Flandrech. Je to prý velmi důležité obchodní středisko ve Francii."

"Už si vzpomínám!" usmál se Pierre a podíval se na Patricka. "Thierry vyprávěl, že o toto území se právě neustále bojovalo."

"Ano. A před válkou jsme měli Flandry my, Francouzi." doplnil Pierra Patrick.

"Ale někdy před válkou dal ten vládce ve Flandrech příkaz pozatýkat všechny Angličany na jeho území." pokračoval Pierre.

"Já si vzpomínám, jak se tehdy Thierry zlobil, jaký je ten vládce paličák a hlupák." usmál se Patrick při vzpomínce na rozhorleného Thierryho, jindy klidného a vážného.

 "Nejmenuje se ten vládce náhodou Ludvík? Myslím, že to Thierry říkal." vzpomněl si Patrick.

"Ano!" usmál se Pierre. "Byl to Ludvík I. A Thierry říkal, že to byl kníže flanderský."

"Divím se, že si tolik věcí pamatujeme!" nadhodil s úsměvem Patrick.

Pierre přikývl:"To mě také udivuje. "Takže tedy Ludvík I. dal pozatýkat všechny Angličany. To museli Angličané odpovědět!"

"To tedy ano!" přikývl Patrick. "Angličané zavedli opatření. Zakázali vývoz anglické vlny do Flander a naopak dovozu zboží z Flander."

Pierre se zamračil:"Na to si nevzpomínám. Ale nejspíš máš pravdu!"

Patrick se zasmál:"Jistě že mám! řekl schválně nadutě a hrdě.

Pierre se pousmál:"Toto chování k tobě pranic nepatří." 

Patrick se znovu zasmál, zastavil se a vytáhl ze své brašny dvě červená jablka. Nabídl Pierrovi a sám se do jednoho zakousl.

Patrick si chvíli užíval šťavnaté šťávy a pak pokračoval:"Pak ve Flandrech logicky vypuklo jakési velké povstání. A anglický král Eduard se samozřejmě stal spojencem vůdce toho povstání. Nevzpomínáš si, jak se jmenoval?"

Pierre se zamyslel. Po chvíli, kdy byly slyšet jen kroky a zpěv ptáčků, Pierrův ukazovák vystřelil vzhůru a Pierre pomalu řekl:"Příjmení byla asi Arteldeve nebo nějak podobně."

"Artelvede!" vzpomněl si Patrick.

Pierre se usmál:"Ano! Ale na křestní jméno si už asi nevzpomenu."