2. kapitola

901 48 2
                                    

Už od rána jsem se necítil dobře a ještě ke všemu bylo to proklaté datum, které bych nejraději vyškrtl z kalendáře.

V tenhle den před třemi lety totiž zemřela moje žena a nechala mi na krku malého Adama. Kdybych neměl matku a chůvy, byl bych ztracený. Otec do mě neustále ryl, abych už se konečně znovu oženil a našel malému Adamovi matku, jenže to se mu řeklo.

,,Práce bylo pro dnešek dost, pojď na skleničku." lákal mě kolega a kamarád Chasan.

,,Blázníš? Dneska se alkoholu nedotknu."

,,Navide, myslíš si, že se o Adama bude tvoje chůva starat do nekonečna? Měl bys jít někoho poznat."

,,Víš, co je problém? Myslíš si, že jsou všechny zvědavé na výchovu cizího dítěte?"

,,Ale do postele ti samy nenaskáčou." culil se na mě.

Už to byl nějaký ten pátek, co jsem marné hledání vzdal.

Chasan mě nakonec přemluvil, ale rozhodně jsem se necítil na to, abych oslňoval ženy na tanečním parketě.

,,Co ta brunetka ve žlutém tílku?" nadhazoval mi jednu z přítomných Chasan.

Ačkoliv se mi líbila, tvářila se tak arogantně, až jsem si přestával věřit. Navíc jsem chtěl nějakou, kterou nebude zajímat moje finanční situace, nýbrž já sám.

Sotva jsem však stal, abych tedy zkusil svoje šance a v duchu si připravoval svojí řeč, postavila se k baru nádherná blondýnka.

Na brunetu jsem už ani nepomyslel a zkoumal křivky těla blonďaté bohyně. Byla dost mladá a její modré oči zářily jako pomněnky. Od pohledu nevypadala jako potvora a proto jsem se rozhodl zariskovat a oslovit ji.

Bohužel mě poslala k vodě a tak jsem se snažil alespoň mimo hru zjistit jméno a něco o ní.

,,Jsem Soraya." dozvěděl jsem se.

,,Navid." prohlížela si mě, ale hned na to vzala skleničky z baru a chystala se odejít.

,,Uvidím tě ještě někdy?"

,,Nevím, tohle město je malé." pousmála se.

Musel jsem uznat, že mě okouzlila a moje prázdná hlava byla najednou plná myšlenek na ní. To se mi často nestávalo. Byla taková plachá a to jak nevěděla kam s očima, se mi líbilo.

Druhý den jsem šel na trénink s kámošem Amirem a hned musel se svěřit.

,,Neměl jsi ji nechat jen tak odejít."

,,A co jsem měl asi dělat? Sledovat ji?"

,,No a proč ne? Když jsi z ní tak paf..." postavili jsme se proti boxovacímu pytli a Amir mi ho přidržoval, zatímco já se do něho vztekle pustil.

,,Byla tam prý s přítelem."

,,A viděl jsi ho?"

,,Jako že si to vymyslela?"

,,No co ty víš?"

,,Podívej se, byla to cizinka, takže si myslím, že touhle dobou už může být dávno na cestě domů a taky jsem třeba nebyl její typ." praštil jsem do pytle.

,,Ty jsi typ každý, to mi nepovídej." začal se Amir smát a předváděl mě jako bych byl nějaký Hulk.

,,To ti sice děkuju, ale představ si sexy blondýnu s modrýma očima, drobné postavy vedle mě." ukázal jsem na svých stodeset kilo živé váhy a necelé dva metry.

,,Hele na vzhledu nezáleží. Modli se, abys ji ještě někde potkal."

Řekl jsem si, že to zkusím a druhý den se do toho klubu zajdu mrknout znovu, jestli ji tam náhodou nepotkám. Chasana šel se mnou a zatímco jsem šel na bar pro drink, on si přisedl k nějakým dvěma slečínkám, načež mě donutil, abych se k nim přidal

,,Jsem Bibi." představila se jedna z nich, ale podle Chasanových výrazů jsem pochopil, že o ni měl zájem on a na mě zbývala ta druhá, Diana.

Celý večer jsme jim podstrojovali a říkal jsem si, že milý pokec neuškodí. Chasanovi se to podle přijaté textovky podařilo a skončili v jeho bytě. Já si jen s její kámoškou povídal a rozhodně mě nenapadlo, že bych s ní něco měl mít. Nebylo mi to zrovna příjemné, protože jeho přítelkyně Kiara mi hlídala malého Adama a to, že se otáčel za každou sukní, když měl doma tak starostlivou a pohodovou snoubenku, bylo dost nefér.

Noc s Bibi popsal: ,,Ani nenadchla a ani neurazila" Takže mi bylo jasné, že ji ještě párkrát využije a pustí.




Inferno II - město hříchůKde žijí příběhy. Začni objevovat