Inferno II - město hříchů

46. kapitola

Daya si nedala říct. Brala to moc na lehkou váhu. Mávla nad mým otcem rukou, ale já jsem se bál, že to nebylo jen tak. Faran nikdy nemluvil do větru.

Daya se mnou zůstala přes noc. Jen tak jsme se váleli na posteli a povídali si. Bylo mi s ní dobře, i když mě zase rozčilovala jako dřív. O Goranovi nemluvila, ale to byl jeden z důvodů proč jsem přímo zuřil.

Možná jsem jí věřil, že s ním nespala, ale nevěřil jsem jemu. Chlap prostě pozná, když se jiný chlap dívá na tvojí ženu jinak než by měl.

Diana byla prostě pořád ta, kterou bych chtěl mít vedle sebe, ale furt tu bylo něco ve mně, co jí nevěřilo. I když mi skutečně vyjmenovala asi třicet důvodů, že mě miluje, úplně jsem jí to prostě nevěřil.

Brzy ráno odcházela a ještě než za sebou zavřela dveře, musela mě políbit alespoň na tvář.

Spokojeně jsem usnul a nemohl jsem věřit vlastním očím, když jsem je před polednem otevřel. Vystřelil jsem jako šíp. V jídelně už Fiza chystala oběd a Bahar se jí u toho nakrucovala.

,,Mohl ses aspoň vysprchovat, když už se po nocích taháš s děvkama." zamračil jsem se na ní a moc nechápal, co to plácala.

,,Dej mi pokoj. Sotva vstanu už mě buzeruješ."

,,Tak já tě buzeruju? Kdybych voněla pánskou voňavkou a měla šmír po těle, taky bys nebyl nadšený."

,,A víš co? Byl...protože bys mě konečně nechala na pokoji."

,,Fajn. Jak chceš." zamračila se a odkráčela uraženě z jídelny.

Až později v koupelně jsem zjistil, že jsem měl Dianinu rtěnku obtisklou na tváři a na krku. To jsem tomu nasadil korunu. Vlastně už Bahar věděla, že někoho mám, ale neměla tušení, že se vrátila Daya. Pokud se jí o tom nezmínil Faran.

Na sobotní oběd přišel otec vysmátý až se divila i máti. Neměl jsem z toho vůbec dobrý pocit. Ale byl jsem si jistý, že to bylo kvůli jeho narozeninám. V neděli odpoledne měl mít menší oslavu v jeho domě a neustále o tom mluvil. Už od samého rána nutně potřeboval, abych byl v domě a slavil s ním.

Byli jsme s Bahar zrovna na cestě, když ke mně mířila s nějakými deskami.

,,Tak jdeš?"

,,Nikam nejdu, Karime." podala mi desky.

,,Co je zase tohle? Otec má narozeniny."

,,Je mi to jedno. Chci se s tebou rozvést." podívala se mi pevně do očí.

Trochu mě to šokovalo, ale vlastně jsem byl rád, že s tím přišla ona. Bez mrknutí oka jsem jí to podepsal a nijak to nekomentoval.

,,Bude to pro oba vysvobození a ty se můžeš utápět v sebelítosti, že nemůžeš být s tou americkou děvkou." ušklíbla se.

,,Udělej pro mě poslední věc, Bahar. Nechci teď na narozeninové oslavě vysvětlovat celé rodině, že se budeme rozvádět. Vezmi si věci a pojď. Nekaž jim náladu."

Nakonec Bahar šla, ale tvářila se jako hromádka neštěstí.

Nehodlal jsem nic slavit a veselit se. K otci jsem měl jistý odpor už od doby, kdy mi o něm řekla Daya svůj příběh. Už to nebylo jako dřív. Tohle všechno jsem dělal jen kvůli matce a Sadie jinak bych do jeho domu nešel.

Vlastně jsem ani netušil co Daya s Faranem jeden na druhého šili, ale musel jsem tohle nějak skončit. Nehodlal jsem o Dayu přijít znovu jen proto, že otci nepadla do oka.

Při odpolední kávě Faran přijal hovor a při návratu se tvářil hodně naštvaně a nebyl vůbec ve svojí kůži. Pár lidí ztratilo náladu a odešlo, ale Khan, několik sousedů a otcovi přátelé ještě zůstali. Snažili se marně, aby ho rozveselili vtípky a veselými historkami.

Faran už nebyl ve své kůži a neustále sledoval svůj telefon. To mě trochu znervóznilo. Měl jsem strach, aby se něco nestalo Daye.

,,Copak? Něco ti nevyšlo?" zeptal jsem se, když si šel nalít něco ostřejšího do pracovny.

,,Co se staráš?" odsekl.

,,Já jen, že pokud se to týká Diany, tak si dávej pozor, co děláš. Jestli se jí něco stane, pak se seberu a odlétám s ní do Států. Vstřebal jsi to, co jsem právě řekl?"

Otec se pomalu otočil a podíval se na mě.

,,Karime. Větší neštěstí než ten ďábel Diana naší rodinu nemohlo potkat. Máš Bahar, věnuj se jí. Lásku, kterou si ta mrcha nezaslouží, dej Bahar. Diana tě opustila, odešla a ještě ke všemu šuká s tím právníkem." zhluboka jsem povzdechl.

,,To nech laskavě na mě. Taky jsem ti nekecal do toho, když sis jí přivedl."

,,Máš pravdu. A vlastně naprosto rozumím proč ses do ní tak zbláznil, protože kdybych mohl, ošukal bych jí znova." nahodil úsměv.

Než jsem se stačil na cokoliv zeptat, protože jeho poslední větě jsem nerozuměl ani za mák, dostal jsem odpověď jinde. Hlavou mi blesklo, že s ní musel spát ještě když měla být jeho snoubenka, ale tomu se i ona sama bránila. Ovšem, že jsem do jejich vztahu neviděl, ale tohle by mi snad řekla...

,,Farane!" ozvalo se volání z obývacího pokoje a k tomu příšerný křik a řev.

Otec sebou škubl a než vyšel z pracovny, držel v ruce zbraň a vkládal do ní náboje za chodu.