Inferno II - město hříchů

10. kapitola

Ze všeho, co se okolo mě dělo, jsem byl otrávený jako ještě nikdy. Bibi mě očernila před Sorayou, ale to v podstatě nebylo to nejhorší, čeho jsem se obával. Čím víc jsem se Sor byl, tím víc jsem tušil, že tohle nebude jen románek o jedné noci.

Vlastně jsem ani o románek zájem neměl, ale o Američankách jsem toho příliš nevěděl, jen to, že u nich je sex na jednu noc normální věc. Tady ne. V Bahrajnu se jednoduše žena oddá jednomu muži a neexistovalo, že by se vzepřela nebo odešla s jiným. Ačkoliv jsme se snažili starým zvykům a tradicím utíkat, nedalo se to příliš měnit.

,,Věřila jsi tomu, že jsem to udělal?" podíval jsem se Soraye do očí.

,,Znám tě pár týdnů, ale tohle mi k tobě nešlo. Kdybys takový byl, už bys to na mě zkusil, ne?"

,,Vždyť jsem to na tebe zkusil." připomněl jsem jí polibek na té párty.

,,Ale ty víš, co myslím." zajiskřilo se jí v očích.

,,Já nikam nespěchám. Navíc tady není běžné, že spolu tráví noc po pár týdnech, to vy ze západu to tak vedete, ale my ne."

,,Ale ten tvůj přítel Chasan z baru to nedodržuje, co?"

,,On už je zasnoubený a tak trochu proti své vůli."

,,A jak to, že ty nejsi zasnoubený?"

Kdyby jí nezazvonil mobil, nejspíš bych se odhodlal k tomu jí říct pravdu, ale volal jí její děda, takže jsem jí nechal v hale hotelu a vrátil se k Adamovi a Kiaře.

,,Moc se omlouvám, bylo to neodkladné."

,,Malý ti to možná uvěří, ale já ne. Odsouváš ho na druhou kolej." mračila se na mě Kiara.

,,Neplatím ti za rady. Snažím se, aby měl Adam matku."

,,A to chceš udělat z té mladé slepice, která o dětech nemá tušení? Spíš myslíš na sebe než na Adama. Jen proto, že ti ji budou přátelé a známí závidět, protože je to blondýnka s modrýma očima."

,,Je to můj první pokus od smrti mé ženy, takže trpělivost."

,,A proč nevezmeš Adama a tu tvoji blondýnu a nejdete někam společně?"

,,Ještě neví, že mám dítě."

,,Tak to rovnou počítej s tím, že tě pošle k vodě." vysmála se mi.

Toho jsem se nejvíc bál a věděl jsem, že jí to budu muset brzy říct už jen kvůli tomu, že chci, aby byla se mnou.

Druhý den ráno jsem musel do práce už jen kvůli Chasanovi, který mě tam denně zastupoval a já si válel šunky se Sorayou nebo s Adamem.

,,Zvoní ti telefon, jestli jen děláš, že ho neslyšíš." opřel se Chasan o opěradlo.

,,Já vím, ale když teď děláme ty tabulky, nechci to zase nechávat na tobě."

,,Je to jen telefon." pousmál se a já jsem hovor přijal.

Byla to Soraya a plakala.

,,Musím s tebou mluvit. Jsem v pěkné bryndě. Můj děda se zbláznil."

,,Sor, můžu tak nejdřív za hodinu, ale jen na skok. Musím tady něco dodělat."

,,Já nevím, co mám dělat."

,,Přijď ke mně na firmu a pak mi zavolej. Přijdu pro tebe."

,,Děkuju."

Zdála se být nešťastná a já netušil, co se jí mohlo stát. Zmínila se o jejím dědovi, ale co mohl udělat, jsem mohl jen hádat.

,,Tak vnímáš mě?" posunul Chasan svoji hlavu do mého zorného pole.

,,Ne, ale už budu." 

Během půl hodiny se mi ozval telefon znovu a já jsem Chasanovi dal pauzu na oběd. Vyšel jsem ven a u nedaleké lavičky seděla Soraya. Byla jako hromádka neštěstí a hned se mi pověsila okolo krku, aby se trochu uklidnila.

,,Domluvil mi sňatek s tím Mehmetem. Sebral mi pas a zařídil, abych nemohla odcestovat z Bahrajnu. Odepřel mi přístup ke kreditce a odhlásil mě z hotelu. Chce mě přestěhovat k němu, aby mě měl do svatby na očích. To samé udělal i Dianě."

,,Mehmet je pěknej parchant. Myslí si, že když má prachy může všechno."

,,Právě, že děda a on spolu mají nějaké kšefty. Nevím přesně jaké, ale rozhodně to není nic legálního. Takže co teď?"

,,Pokusím se něco vymyslet a jakmile budu v práci hotový, zajdeme na večeři."

,,Nemůžu se vrátit do hotelu. Nechal na mě pověsit nějaký gorily."

,,Tak počkej tady u recepce. Vynasnažím se to urychlit."

Šla se mnou až k recepci.

,,Děkuju za všechno." obdržel jsem ještě obejmutí a pusu, usmál jsem se na ní a šel se věnovat svojí práci.

Ačkoliv jsem byl téměř nepoužitelný a přemýšlel nad variantou, že bych si Sorayu vzal, Chasan tvrdě nesouhlasil. Tabulka ležela ladem na stole a jen s bídou jsme ji vyplňovali.

,,Jsi blázen. Nejen, že si uděláš s tím dědkem nepřátelé, ale nevíš, co je to za rodinu."

,,Tu holku jsem chtěl už od začátku a udělám to."

,,Vezmeš si jí? Víš, kdo je to ten Mehmet?"

,,Jo vím a i přes to si ji vezmu."

,,Nechápu tě."

Vyšel jsem z kanceláře a u recepce mě čekal šok. Soraya se vybavovala s Kiarou a Adamem. Sledoval jsem jejich reakce a Soraya byla stále očima přišpendlená na malého Adama. Nevěděl jsem, co dělat, ale musel jsem se tomu postavit čelem. Jen kdyby malý Adam alespoň radostně nevyběhl za mnou k výtahu.

,,Tati!" okamžitě jsem se podíval na Sorayu, která se tvářila dost zmateně, ale když jsem se sehnul k Adamovi, abych ho pohladil, otočila se a odešla.

,,Broučku, počkej tady ještě chvilku, hned tu budu, ano?" popoběhl jsem, abych chytl Sorayu na ulici.