Inferno II - město hříchů

7. kapitola

,,Pojď někam do klidu, musím ti něco říct." čapla jsem Dianu za ruku a táhla jí do nějaké zahrady, kde bylo trochu tišší místo.

Potřebovala jsem jí povyprávět, čím mi vyhrožoval vlastní děda, jenže se z nenadání objevil Navid a nutně se mnou musel mluvit. Diana tedy odešla a já tam s ním zůstala sama. Lehce mě znervózňoval, ale snažila jsem se to nedávat najevo.

Líbil se mi čím dál tím víc a z jeho výšky jsem začínala mít mrákoty. Šílela jsem už od střední školy po vysokých chlapech se širokými rameny. A Navid rozhodně nebyl žádné tintítko. Navíc se mi líbily i jeho rty...kruci.

,,Takže mi dáš šanci?"

To trapné ticho...a já nevěděla co říct. Nedokázala jsem ho poslat do háje, protože se mi strašně líbil.

Jakmile naklonil hlavu níž, věděla jsem, že to za chvíli příjde. Zavřela jsem oči a jeho polibky byly úplně jiné. Líbilo se mi to, protože to bylo tak rozdílné. Stiskl mi spodní ret a přejel ho lehce jazykem. Aniž bych chtěla, ruce mi vystřelily výš a zapojila jsem se do toho nejúžasnějšího polibku, který jsem kdy dostala.

Celá jsem se chvěla a zapomněla na všechno, dokonce i na Victora. Vzápětí jsem ho od sebe musela odstrčit a naznačit mu, že to přehnal. Vlastně jsem to nechtěla udělat, ale musela jsem. Vrazila jsem mu facku a ačkoliv byla menší, doufala jsem, že ho to nijak neodradí.

Tu noc jsem spala u prarodičů společně s Dianou a vraceli jsme se do hotelu za ostatními až okolo poledne. Už v hale na nás čekali kluci v čele s Victorem.

,,Ahoj." přistoupila jsem k němu a chtěla mu dát polibek na tvář, jenže uhnul.

,,Až se příště budeš ocumlávat s někým na nějaký párty, tak si dej bacha na novináře. Sice nevím, kdo to je, protože je zády, ale tebe jsem poznal hned." hodil po mě denní tisk.

Šokovaně jsem otevřela noviny a skutečně mezi dalšími několika snímky jsem byla vyfocená, jak líbám Navida s několika titulky.

,,Narozeninová oslava Chalída Abrahim Al Rasa se konala ve velkém stylu. Nejen, že z fontány teklo drahé šampaňské, ale také se zde objevilo i několik známých osobností." četla Diana nadpis v arabštině.

Hned na první fotce je hostitel s Dianou, které není vidět do obličeje, ale očividně se k ní zrovna měl. Sice se nelíbali jako já s Navidem na další fotce, ale také se tu objevil ještě jeden polibek neznámého páru.

Victor mě propaloval naštvanými pohledy a kroutil hlavou. Přitom o tom nic nevěděl a já netušila, jak mu to vysvětlit.

,,Victore, takhle to není."

,,Prosím tě, mám na čele napsáno ,,debil"? Očividně se líbáš s nějakým frajerem."

,,Udělal to on."

,,Jasně a ty ruce na něm si tam dal sám." mávnul rukou a šel s klukama na panáka.

Diana k tomu také neměla co říct a tak jsem se odebrala do svého pokoje, kam za pár hodin dorazil Victor sám.

Beze slova si začal balit kufr a já jsem jen marně prosila o odpuštění.

,,Spala si s ním?"

,,Ne! Zeptej se Diany. Dala jsem mu facku za to, co udělal."

,,To ti můžu i nemusím věřit. Možná bych si měl taky najít někoho na líbačku." udiveně jsem na něho zůstala zírat.

,,Neudělala jsem to z vlastní vůle."

,,Už buď zticha." praštil za sebou dveřmi a já zůstala v pokoji sama.