"My a příbuzní?!"°41°

150 4 0
                                    


Dneska byla neděle a to znamenalo jen jedno jediné, můj trénink. S Fredem, s mým možná budoucím příbuzným. Takže úžasný....

Probudila jsem se docela pozdě, až okolo jedné hodiny odpolední. Mamka byla po obědě, šla si na chvíli odpočinout. Cesta byla vyčerpávající a zítra musela do práce. A já do školy.
Do školy jsem měla vše hotové, takže jsem měla volno. Místo snídaně jsem si dala jen lehký oběd a pak to už nějak neřešila. Za dva týdny mi přijede Tara a za tři týdny se slaví Vánoce. Už se nemůžu dočkat prázdnin.

Měla jsem dost času a tak jsem si chvíli znovu četla. Moře klidu. Znovu a znovu si ji čtu.... Potom jsem ale chtěla dělat už něco jiného a tak jsem si pustila film na notebooku a při tom si kreslila. Vznikla z toho hezká kresba. Maluji už od mala a musím říct, že mi to jde moc dobře. Přemýšlím, zda bych se tomu nevěnovala i v budoucnu. Třeba šla na vysokou se zaměřením na  kreslení. Ale to je ještě daleko. Teda, ted jsem ve třeťáku a příští rok je poslední, ale co. Je prostě ještě čas.

(Přibližná kresba Kate)

(Přibližná kresba Kate)↓

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Po kreslení i filmu jsem stále měla trochu času. Mezitím jsem si tedy připravila věci na hokej a nakonec jsem si dala i lehkou sprchu. Měla jsem hodinu než jsem měla vyrazit na hokej s Fredem. Proto jsem se nakonec rozhodla pro jinou volbu. Vzít si motorku, projet se a koupit si znovu cigarety. Přitom alespoň navštívím Tima a nakonec to časově snad vyjde.

Došla jsem si rovnou i pro hokejku a brusle, vše dala do tašky a hokejku připevnila k tašce. Ještě jsem si vzala láhev s vodou a nakonec se ještě došla převléct.
Vzala jsem si tričko, teplou mikinu v modré barvě a džíny. Dole jsem si vytáhla ze šatní skříně teplou zimní bundu, ve které jsem měla i zbytek svých peněz a klíčky od Berušky.
Čapla si tašku a šla si pro motorku. Také jsem si s sebou vzala i dvě helmy. Nikdy nevím, koho potkám, že?

Nastartovala jsem a podívala se na hodinky. Nejdříve zajedu k Timovi a pak uvidím, kolik mi zbyde času. Moc ale asi ne.
Vyjela jsem se svými věcmi a za deset minut byla u jeho krámku. Zaparkovala, abych na svou Berušku měla dohled a nikdo mi ji nevzal.  Vešla jsem dovnitř a ovál mne teplý vzduch. Tady bylo sakra příjemně.

,,Ahooooj Time. Tak ráda tě znovu vidím.“ řekla jsem nadšeně a usmála se na něj. Jeho obličej se zvedl od pultu a usmál se na mě také.
,,Ahoj Kate. Copak? Nedávno si tu byla taky.“ řekl a já už se nadechovala k odpovědi, ale Tim znovu pokračoval.
,, Neříkej mi, že si začala kouřit každý den.“ řekl a podíval se na mne káravým pohledem.
,, Nezačala Time. To tě nesmí ani napadnout. Jen jsem měla čas a chtěla tě vidět. Navíc mi už dochází, jelikož jsem poslední dobou ve stresu a pomáhá mi to.“ řekla jsem mu tu dlouhou větu skoro na jeden nádech.

,, Dobře Kate. A je velmi milé, že jsi se na mě přijela podívat a prohodit se mnou i nějakých pár hezkých slov.“ řekl mi Tim, což bylo z jeho strany velmi milé.
,, Tohle je od tebe taky milý.“ řekla jsem mu na oplátku.
,, Chceš jako obvykle, viď?“ zeptal se mě a už se natahoval pro krabičku.
,, Jasně. Jiné bych snad ani nechtěla.“ odpověděla jsem mu. On mi je podal a já si je hned dala do bundy.

_____________________________________

Když už bylo něco málo po půl, rozloučila jsem se s Timem a nakonec odjela k zimnímu stadionu. Zaparkovala jako minule, vzala tašku a šla si odnést věci dovnitř. Ještě se tu nesvítilo a tak tu Fred ještě nebyl. Bylo totiž teprve za dvacet minut osm. Vešla jsem mezitím dovnitř a rozsvítila světla. Došla jsem si potom dát věci na lavičku a nakonec se převlékla jen do termo prádla.

Po pár minutách jsem tu stála převlečená a rozhodla se vzít si cigaretu. Mé odreagování.
Vyšla jsem s ní ven a došla si ještě pro zapalovač, který byl daný někde u Berušky. Našla jsem jej poměrně rychle. Zapálila jsem si jednu a už jsem vdechovala ten cigaretový kouř do svých úst.

Venku byla docela velká zima a na krok již skoro nebylo vidět. Sněžilo přes víkend, ale teď už ne. Jen sněhu bylo stále víc a víc. Kroky byli docela slyšitelné a momentálně se ke mě jedny rozešli. Vyšší kluk s čepicí, taškou a hokejkou. Fred...
Chtěla jsem rychle zahodit cigaretu, ale všiml si mě.

,, Zase?“ zeptal se mě, když už stál přede mnou.
,, No co.“ řekla jsem jen.
,, Proč kouříš?“ zeptal se mne znovu. Ach, ty jeho neustálé otázky.
,, Protože a neptej se pořád.“ odpověděla jsem a už se pousmála.
,, Tak mi alespoň dej taky jednu.“ řekl.

Fred kouří?!
Sáhla jsem si do bundy, vytáhla krabičku a podala mu ji. On si jednu vyndal a následně mi podal krabičku zase zpátky. Pak jsem mu dala i zapalovač a on si zapálil. Bylo to divný a zároveň fajn.
On vdechl cigaretový kouř a následně jej i vydechl. To samé jsem udělala já a nakonec ji odhodila do sněhu.

,, Odkdy kouříš ty?“ zeptala jsem se. Bylo vidět, že nekouří poprvé.
,, Protože. Taky se moc ptáš Kate.“ řekl mi a lehce mu zaškubal pravý koutek úst.
,, Ty se ptáš víc bratránku.“ řekla jsem mu zas a v tu chvíli jsem si ani pořádně neuvědomila, co jsem vypustila z tý svý pusy.

,,Ty.... Počkat, bratránek?!“ zeptal se už vážně.
,, Sakra.“ zaklela jsem trošku víc než bych chtěla a on to uslyšel.
,, No??“ řekl znovu a čekal na vysvětlení.
,, Možná budeme do budoucna příbuzní.“ řekla jsem.

Reakci Freda a pohled Freda si necháme na příští díl❤

Jinak kapitolka má okolo 950 slov, nějaké chyby se určitě najdou.

Tato knížka má už neuvěřitelných ( pro mě)

1,1 K

Moc si toho vážím, děkuji❤😍

Další kapitola snad brzy. Vždycky bude tak jedna za týden, možná dvě.

Vaše❤
xxxx

Láska na ledě ❤ (Příběh hokejistky)Kde žijí příběhy. Začni objevovat