Láska na ledě ❤ (Příběh hokejistky)

"Krásné probuzení" °61°

Minulý díl:

,, Nestojí ti za tvé slzy. Pojď. Půjdeme si ke mě lehnout, napíšeme tvojí mamce a budeš spát dneska se mnou. Nehodlám tě už pustit, nenechám, aby ti někdo ještě ublížil." říkal mi ta slova, těsně u mého ucha. Mezitím se se mnou v náručí přesunul do pokoje a položil mě na postel. On mezitím napsal mojí mamce a já...

Cítila jsem se lehce uvolněně a navíc bezpečně. Miluju jej.

__________________________________

Usnula jsem. Poslední co jsem zaslechla bylo jak mi šeptá vedle mého ucha krásná slova na uklidnění.

,, Hrozně moc tě miluji."

,,Jsi jediná, kterou budu milovat víš."

,, Jsi nádherná, nejen ty, ale i tvá duše."

,, Nestojí ti za tvé trápení."

,, Společně to zvládneme, uvidíš."

Lehký polibek do vlasů a ještě na líčko. Poslední slova útěchy a nakonec si polonahý lehl vedle mě, ruku svou přehodil přes mé lehce odhalené břicho.
Božský pocit, mít jej okolo sebe. Jeho vůni, jeho tělo namačkané na tom mém a jeho pootevřená ústa. Tak moc jsem jej chtěla v tu chvíli políbit. Jenže bych ho vzbudila.
Nakonec jsem znovu usnula, tvrdším spánkem než jsem chtěla.

Ráno bylo příjemné. Nejen to.
Krásný pohled byl na Freda, který seděl na posteli, držel mě za ruku a ještě k tomu byla na jeho stolku udělaná snídaně v podobě palačinek. Skrz okno prosvítaly sluneční paprsky, které mě probudili z bezesného spánku.

,, Dobré ráno princezno" řekl mi s úsměvem na rtech Fred, když si všiml, že jsem vzhůru.

,, Dobré i tobě." odpověděla jsem mu a lehce ho zezadu objala. Nejdříve se trošku napjal, ale později se jeho svaly uvolnily a jeho pravá ruka mi přejížděla po těch mých, které teď byli okolo jeho pevného břicha.

,, Máš lepší náladu?" optal se mě, otočil svou hlavu směrem k té mé a nakonec mě zlehka políbil.

,, Lepší než včera stoprocentně. Miluji tě víš a děkuji ti, za všechno." řekla jsem a políbila ho.

,,A já děkuju, že jsi byla upřímná Katie. Na, tady máš snídani." dořekl a podal mi palačinky.

,, Odkdy umíš palačinky?" zeptala jsem se po chvilce, když jsem dojídala první palačinku plněnou nutellou a banánem.

,, No, když člověk bydlí sám tak by se měl naučit něco vařit no." řekl a usmál se.

,, Máš to moc dobrý." řekla jsem mu a olízla si horní ret.

,, Děkuju." odpověděl a po chvilce si zas lehl vedle mě.

Rukou zas objal mé břicho a já spokojeně dojídala celou snídani.
Chvilkami jsem mu dávala kousky jeho palačinek do pusy a vždycky jsem si vysloužila malou pusu na líčko, čelo či na pusu.

,, Jak se ti spalo v mé posteli Katie?" zeptal se mě Fred.

,, Nic moc jako...."

,,Ne, spalo se mi více než dobře. Navíc usínat ti po boku bylo božský." řekla jsem, vymáčkla to ze sebe rychlostí blesku a pak se začervenala.

,, Božský jo?" řekl šibalsky a mrkl na mě.

Ještě více jsem se začervenala, musela jsem vypadat jako rajče.

,, Nojo." zamumlala jsem a on si mě přitáhl k sobě.

Na sobě stále neměl tričko. Měla jsem pořád krásný pohled na jeho tělo, které by mu mohli někteří závidět.
A mě by zas záviděli všechny holky. Zas přemýšlím...

,, Proč božsky?" zeptal se mě zas s náznakem provokace. On snad nedá pokoj, říkám si v duchu.

,,Nooooo." začala jsem. Mám? No ale rychle a nesrozumitelně.

,, No. Ty, tvoje tělo, žádné tričko, prostě ty a tvoje ehm zatracená vůně všude." řekla jsem mu a on se na mě podíval s nečitelným výrazem.

,, Cože?" vykulil lehce svoje očka a pak se zasmál.

,, Ty bez trička, s tou svou zasraně úžasnou vůní... Vražedná kombinace ti povím, ještě k tomu, když si byl namačkaný vedle mě." řekla jsem rychle, tentokrát až příliš srozumitelně a on se jen zas šibalsky usmál.

,, Červenáš se." poznamenal fakt, který jsem už věděla.

,, Vím." zamrmlala jsem.

,, Takže moje tělo a já jsme božský?" řekl zas a zasmál se.

On nedá pokoj.

,, Ehm ehm jo ehm."

,, Dobře, beru jako ano." řekl stále s lehkým smíchem. Potom si mě víc přitiskl k sobě, objal mě svými pažemi a takhle jsme strávili nějakou chvíli.

Byla jsem u něj i přes oběd. Po vydatném obědě, který znovu Fred uvařil, jsem ještě chvíli byla u něj. Ale potom jsem šla domů samozřejmě jsem nešla sama, ale s Fredem. Bál se o mě a já se mu ani moc nedivila. Potom co jsem se mu včera svěřila, byl trošku jiný, ale k lepšímu. Stále mě zabavoval, vtipkoval, dával mi malé známky naší lásky a podobně.

Byl můj, navždy bude..

Můj Fred.

Láska bývá občas slepá, pokud problémy však překročí, láska jim bude rozkvétat.

Další kapitolka na světě❤
Brzy to ukončíme tento příběh, tedy až po závěrečném hokejovém utkání a tak. Ještě nějaké ty kapitolky budou.

Neskutečně moc a moc děkuji❤
↓
4,2K
↑

Jste úžasní❤❤❤

Vaše❤
xxxx