🌼XXIV🌼

841 106 31
                                    

Cestou zpátky jsem byl zamlklý. Pořád dokola jsem přehrával ten okamžik nahoře, byl jsem tak blízko. Zřejmě jsme se choval jako pitomec, nemohl jsem ji jen tak políbit, nešlo to, připadal jsem si strašně.
Ona o tom nemluvila a já byl rád, že s tím nezačíná.
,,Mari, nechceš zmrzlinu?"
Musel jsem nějak zamluvit ten svůj strašný pocit, slíbil jsem si, že už nikdy nenechám své city jednat.
Nechápavě se na mě podívala a mně došlo, že víly zřejmě zmrzlinu nejedí.
,,Je to takový studený jogurt s nějakou příchutí, nevím jak to popsat, ale chutná to skvěle."
,,Netuším co je jogurt, ale zní to lákavě."
,,Jakou si dáš příchuť?"
Ukázal jsem na stánek, který byl téměř u nás.
Pokrčila rameny a rozběhla se k němu, musel jsem se usmát když se přilepila ke sklu jako malé dítě a vybírala.
,,Jakou si dáš ty?"
,,Jako vždycky čokoládovou."
,,Hmmm."
Cosi zamručela a dál vybírala.
,,Nevím jestli chci jahodovou nebo borůvkovou."
,,Chceš obě?"
,,Můžu?" Oči se jí radostně zaleskly a já se usmál, chtěl jsem, aby byla šťastná.

Chvíli jsme čekali na prodavačku a já pak objednal, byla to usměvavá blondýnka se zelenýma očima, pihami na nose a neustále si poskakovala.
,,Všechno?" Zeptala se a podávala mi zmrzlinu, kterou jsem předal Marinesse, když prodavačka spatřila Marinessu, leknutím upustila moji čokoládovou zmrzlinu na zem.
,,Hej!" Vyčítavě jsem se na ni podíval, ale ona s úžasem hleděla na Marinessu. Zamával jsem jí rukou před obličejem.
,,Jste to vy vládkyně víl a celé říše, ochranitelko před temnými silami, královno světla, která sedí po boku všemocné Tikki, bojovnice za všechno dobré, vy zlomená, ale neústupná, mocná a dobrotivá Marinessa?"
Když vyjmenovala všechny její tituly, zatočila se mi hlava, to může mít někdo tolik titulů?
Mari se otočila a oči se jí rozšířily.
,,Leslianna?" Na tváři se jí objevil nádherný úsměv, takový jsme na ní ještě neviděl.
Přikývla a mně to došlo, potkali jsme jednu z těch mála víl, které se rozhodly žít s lidmi.
,,Tak ráda vás opět vidím milostivá, ale má stará povinnost se musí zeptat co děláte v nebezpečném světě lidí? Vždyť jste královna."
Ztišila hlas, aby ji někdo neslyšel a koukala se všude kolem.
,,Zle je Leslianno z konvalinkové louky, nějakým kouzlem jsem se ocitla v lidském světě a nebýt tohoto mladíka, už jsem mrtvá nejméně třikrát."
Poklepala mi na rameno a Leslianna jako by si mě až teď všimla, že jsem neodešel.
,,Ah, těší mě." Řekla ne příliš nadšeně a dál se věnovala Marinesse.
,,Ale pokud jste pryč, kdo hlídá temný les?"
Posmutněla ještě víc.
,,To je právě ono Leslianno, nikdo. Černý kocour má nyní volné hranice, věřím, že se víly snaží co jim síly stačí, aby mě našly a bojí se jen šeptnout ohledně mého zmizení, protože jakmile se to dozví Černý kocour, nebude cesty zpět."

A další kdo zkazil Adrienovi pěkný rande😂 Co si myslíte o Leslianně? (Když řeknete něco pěkného, dostanete kopeček zmrzliny dle výběru zcela zdarma!) 😊😏❤
Tak neváhejte a pište komenty ihned😂😂 pokud napíšete nyní, dostanete další kopeček ZCELA ZDARMA!

stačilo.
Přesně tohle se vám stane když jako dítě koukáte místo na pohádky na teleshoping s Horstem😂😂💖

Lehčí než vzduchKde žijí příběhy. Začni objevovat