Lehčí než vzduch

🌼LIV🌼

Vtrhnul jsem dovnitř a vylekal Marinessu, která na mě hodila varovný pohled. Kuráž mě opustila, rázem mi to nepřipadalo jako dobrý nápad, chtěl jsem zpátky, ale nemohl jsem, nešlo to.
,,Ehm, promiň, že jsem sem tak vletěl Marinesso, ale našel jsem dopis od mé matky pro vás, napsala ho před pěti lety těsně před smrtí a nestihla vám ho doručit." Je zajímavé jak jsme se stihli za těch pár minut odloučit, vykání mi teď přišlo jako lepší způsob.
Podal jsem jí obálku, opatrně si ji vzala a vyletěla s ní vysoko do vzduchu, abych ji nerušil.
Doba, kdy četla, mi připadala nekonečná. Sledoval jsem jak se pomalu snáší dolů k zemi.
,,Poslyš, jen jsem chtěl, abys ten dopis dostala. Už zase půjdu, ale ještě bys měla vědět, že bych to udělal. Možná to necítíš jako já, můžeš to cítit ke komukoliv, ale moje srdce si vybralo tebe a říká mi, že bez tebe nechce žít, takže můžeš zabít Černého kocoura a já zabiju sebe, protože bez tebe nemůžu žít s vědomím, že jsi jen v jiném světě. Budeme jako slavný Romeo a Julie, zemřeme zamilovaní, sice každý do někoho jiného, ale to je malý detail. Rád bych ti pomohl se vrátit domů, ale nedokážu to, jsem jen člověk, jak jsi sama řekla."
Celou dobu jsem měl oči přilepené na podlaze. Bylo ticho, neslyšel jsem nic jiného, kromě svého dechu. Křečovitě jsem zavíral oči a nutil srdce ať nebije tak rychle.
Potom jsem se přeci jen přinutil na ni podívat. Hypnotizovala ten papír jakoby chtěla vyčíst ještě něco mezi řádky.
,,To bylo to nejhezčí co mi kdy kdo řekl, za stovky let s Kocourem nebo obklopena jinými jsme nikdy neslyšela tolik obětavosti. Možná už chápu význam pravé lásky, Adriene. Naučil jsi mě, že láska znamená víc než vidět a cítit, znamená to žít a smát se, běhat a létat. Milovat a být milován."
Pořád jsem tam stál jako kůl v plotě.
,,Omlouvám se, že jsem na tebe křičel, ale je toho na mě poslední dobou moc."
Chytila mě za ruku, viděl jsme kolik úsilí ji to stálo.
,,Chápu tě, Adriene, někdy je těch emocí tolik, že je musíme za každou cenu dostat ven. Rozhodla jsme se, že z tebe vyvolám mága, zasloužíš si žít. Bude to sice náročné kouzlo, které bych však měla vydržet, už jednou jsem to zvládla, takový zdroj energie bude stačit na zavolání Tikki a pošle portál, kterým se dostanu do říše."
V jejích očích bylo tolik nadšení, které jsem nesdílel. Mě bolelo srdce. Možná by v některých okamžicích bylo lepší zemřít, ale přeci jen jsem byl rád. Marinessa se překonala, promluvila se mnou i když ví, co jsem zač a to mě potěšilo víc než všechny její objetí dohromady.

Pěkné ráno😊💖 chtěla jsem poděkovat už včera, ale nějak jsem zapomněla (klasika) 😂 za 5K reads💖 opravdu děkuju.