Lehčí než vzduch

🌼XXXIX🌼

Probudil jsem se, byl jsem celý rozlámaný protože můj rozkládací gauč nebyl zrovna dvakrát pohodlný natož, abych tu spával každou noc.
Byla noc, měsíc sem nesvítil a já viděl asi stejně dobře jako s pytlem na hlavě.
Protáhl jsem se a otočil na druhý bok.
Musím uznat, že když jsem zjistil, že vedle mě leží Mari, málem jsem vyletěl z kůže.
Srdce se mi splašilo, nedokázal jsem přemýšlet.
Dobře jsem si pamatoval jak si lehla do mé postele, tak proč byla teď tady?!
Pomalu jsem se nadechl a chtěl ji vzít do mé postele, ale chytila mě za ruku, čímž jsem zastavil a úplně zkameněl.
Nevěděl jsem co mám dělat, ale opatrně jsem její lehké tělo položil na postel a snažil se vymanit z jejího stisku.
Pokud jste si někdy dali ruku do svěráku a snažili se ji dostat ven asi chápete jak mi to šlo. Na vílu měla sakra pevný stisk.
Nezbylo mi jiného než ji opatrně přelézt a v nepřirozené položení si lehnout čelem k ní.
Neříkám, že se mi to nelíbilo.
Když spala vypadala tak uvolněně, měla takové plné rty a vypadala jak spící dítě. Nemohl jsem věřit, že jí je šest tisíc let.
Pomalu jsem se  propadal do hluboké jámy spánku.

Bylo to tu zase, černá místnost, kterou osvětlovalo jediné malé okno. Venku vypadalo, že každou chvíli začne pršet a nálada uvnitř byla tomu hodně podobná.
Stál jsem tam já, až úplně u zdi a naproti mně byla přikovaná Marinessa ke zdi okovy.
Chtěl jsem vykřiknout a běžet jí na pomoc, ale dveře se otevřely a vstoupil sem ten stejný člověk v kápi jako minule. Nyní už nebylo pochyb, že to je Černý kocour. Do tváře jsem mu neviděl, ale Marinessa jednou řekla, že to je jako vidět tu největší bolest, nejhorší strach a životní prohru.
,,Vida vida, Marinessa v celé své kráse a jen má."
Rozpřáhnul ruce a mně se udělalo nevolno. Z jeho slov přímo odkapávalo zlo, nikdy jsem ho takhle necítil, tak jasně a zřetelně.
,,Nedělej si iluze, můžeš mě tu mučit třeba dva tisíce let, ale já se nevzdám. Nezlomíš mě, nikdy, protože já se nevzdám. Dokud neuvidím tebe, poraženého v prachu země a postaveného před spravedlnost, kterou si nezasloužíš, budu každým dnem čekat a pak si tě podám. Možná zemřu, ale ty se mnou."

Konec romantiky, právě jsem našla wi-fi takze kptl budou tak různě😐🤔💖