Lehčí než vzduch

🌼XXXIII🌼

Srdce se mi splašilo. Seděl jsem vyjeveně na posteli a nic z toho nepochopil, kde jsem to byl, jak jsem se tam ocitl, prostě nic. Tohle totiž nebylo moje přání, spíš to vypadalo na noční můru, ale bylo to tak živé.
Právě jsem se setkal s Černým kocourem.

Musel jsem to prozatím hodit za hlavu. Ten divný sen, Černého kocoura a jeho podivné narážky a posměch.
Opatrně jsem poklepal Marinesse na rameno a ona otevřela oči, byla tak nádherná, ale v očích se jí odrážel strach.
,,Dobré ráno Adriene."
,,Dobré, jsem tak rád, že jsi vzhůru."
Nechápavě se na mě podívala.
,,Stalo se něco?"
,,Brzy ráno jsi se začala nějak třást, ale nebylo to zimou. Chtěl jsem tě probudit, ale jakoby jsi byla v tom snu proti své vůli, uvězněná. Musel jsem najít způsob jak tě dostát zpátky."
,,Nech mě hádat, dotknul ses mého křídla."
Byla bílá jako stěna a ani mi za nic nevynadala, to muselo být hodně špatné.
,,Ehm jo, ale neukázalo mi to sen nebo můj strach, mám pocit, že to byl tvůj sen."
Sklopila oči, její bledá kůže nyní byla ještě o odstín světlejší, vypadala jako duch.
,,Vílám se sny nezdají Adriene."
Zašeptala potichu jakoby nás mohl někdo slyšet.
,,Co to potom bylo?"
,,Víly spolu takto komunikují, nejde to vždycky. Dokáže to jen ta nejmocnější víla. Já, Tikki a asi čtyři další z říše, ale tohle byl on. Přivolal mě Černý kocour což mě děsí nejvíc."
Nechápavě jsem zvednul obočí.
,,On je tak silný?"
,,Obávám se, že ano. Abys věděl, kdysi žila celá říše v míru, ale před pěti tisíci lety se všechno změnilo, on zorganizoval vzpouru a chtěl svrhnout Tikki. Pokud se ptáš proč, je to jednoduché, ona ovládá portály mezi světy, s její mocí by mohl vlastnit oba nebo je spojit. Vykázala jsem ho z říše, odebrala mu část moci a uzavřela hranice kouzlem napájeným z jeho síly, ale jakmile jsem se ocitla tady, magie se mu vrátila. Proto mě povolal do svého snu, pohrával si se mnou, smál se mi, ničil mě vším co o mně ví."
,,Můžeme ho nějak společně zastavit? Nemůžeš se zjevit ve snu Tikki nebo ona tobě? Vždyť jste silné."
,,To je zřejmě to, co mě děsí nejvíc. Nemůžeš se někým spojit když nevíš kde je, já s Tikki se nemůžu spojit kvůli její ochranné auře. Má ji i Plagg, ten temný mág. Nikdo jim nemůže vzít jejich kouzla, ale nikdo je nemůže hledat."
,,Takže tu zbývá jediná otázka."
Začínal jsem pomalu blednout jako Mari, dech jsem měl zrychlený a potil jsem se.
,,Jak Černý kocour zjistil kde jsem."

Dobře, chápu, že jste zřejmě už trochu vystresovaní a omlouvam se, alee když mě tohle baví víc psát než ty nudné sladké kapitoly😏🤔❤ ale slibuju, že teď jich opět pár bude, fakt přísahám😓😊💖