11. Kapitola

144 14 2
                                    

Pohled Lociky

,,Díky, že jsi mě vyléčila. Jak jste mě vlastně zachránili?" zeptal se mě Jack a podal mi tašku, abych ji připevnila k Bezzubkovi.

,,V noci mě vzbudily rány z věže, tak jsme nasedli na Bezzubku a letěli k ní. O chvíli později jsi proletěl sklem a v bezvědomí padal dolů. Nebyli jsme dost rychlí, tak Škyťák s Bezzubkou letěli výš, Merida k jeho hřbetu přivázala mé vlasy, já spadla dolů z Bezzubky a chytila tě."

,,Páni. Já nevím, co říct. Ještě jednou ti děkuju."

,,To nemusíš, ty bys pro mě udělal to samé."

,,Doufám, že nebudu mít příležitost."

,,Jacku, oba dva víme, že si Stín nedá pokoj, dokud nedosáhne svého."

,,Já vím. Jen bych si přál, aby už tohohle šílenství byl konec."

,,Myslíš, že už jsi na něj připravený potom, co se stalo ve věži?"

,,To opravdu nevím," řekl a zamyšleně se podíval do země.

,,Jsme zpátky!" křičela na nás z dálky Merida.

,,Koupili jsme nějaké jídlo a boty," řekl Škyťák, když přišli k nám.

,,K čemu boty?" zeptala jsem se.

,,Přece pro tebe na zimu. Nemysli si, že budeš chodit po sněhu bosky. Taky jsme koupili nit, abych ti mohla zašít tu díru v mikině."

,,Díky."

,,Asi bychom měli rychle vyrazit. Pár lidí ve vesnici si šuškalo o černé létající příšeře a holce se zlatými vlasy," řekla Merida a usmála se směrem ke mně a Bezzubkovi.

,,Máš pravdu. Letíme."

Pohled Škyťáka

,,Lidi? Nemůžeme na chvíli přistát a jít pěšky? Bezzubka už je unavený," zeptal jsem se ostatních asi po dvou hodinách letu.

,,Jo, měli bychom si protáhnout nohy," řekla Locika a pevně se chytla sedla připravená přistát. Dal jsem Bezzubkovi pokyn a on se s námi snesl k zemi. Přistáli jsme na trávě mezi pokácenými stromy. Dál jsme pokračovali na cestě lesem.

,,Nechcete si zazpívat písničku?" zeptal se zničehonic Jack.

,,A kterou?" zeptala se Locika.

,,Znáte Welcome to my life?"

,,Tu miluju!" vypískla Locika.

,,Já ji neznám," namítla Merida a já s ní souhlasil. U nás na ostrově se nikdy nezpívalo.

,,Tak vás ji naučíme," nadchla se Locika a spolu s Jackem začala zpívat.

Do you ever feel like breaking down?
Do you ever feel out of place?
Like somehow you just don't belong
and no one understands you?
Do you ever wanna run away?
Do you lock yourself in your room
with the radio on turned up so loud
That no one hears you screaming?

No you don't know what it's like
when nothing feels all right.
You don't know what it's like
to be like me.

To be hurt, to feel lost,
to be left out in the dark.
To be kicked when you're down,
to feel like you've been pushed around.
To be on the edge of breaking down
and no one's there to save you.
No you don't know what it's like.
Welcome to my life.

Do you wanna be somebody else?
Are you sick of feeling so left out?
Are you desperate to find something more
before your life is over?
Are you stuck inside a world you hate?
Are you sick of everyone around
with their big fake smiles and stupid lies
while deep inside you're bleeding?

What if was all different? Kde žijí příběhy. Začni objevovat