Taehyung došel do práce včas, pracoval tak jako obvykle a potom následovala svačina. Došel do menší kantýny, viděl Jimina, jak sedí u stolu a mává na něj. Taehyung si přisedl a sklopil pohled.
„Ahoj Taehyungu," pozdravil ho Jimin a Taehyung se nadechl. Zvedl pohled a pousmál se. „A-ahoj Jimine..."
Oba dva si vzali nějakou kávu a potom si začali povídat. Zprvu se Taehyung nechtěl vůbec rozmluvit, ale Jimin na něj působil mile, takže nakonec přeci jen.„A ty ses přestěhoval odkud?" zeptal se Taehyung Jimina a ten se zasmál. „Bydlel jsem v Busanu, ale potřeboval jsem změnu a hlavně... Potkal jsem předtím někoho přes internet a dojíždění mě nebavilo, takže jsem se sem přestěhoval."
Taehyung jen chápavě přikývl a upil ze své kávy.
„Takže máš holku?" Jimin se zasmál a zakroutil hlavou. „Měl jsem... Ale ne holku,"
Taehyung jen chápavě přikývl a byl ticho.„A ty? Jak jsi na tom se vztahy?" zeptal se Jimin a Taehyung pokrčil rameny. „No... Nejde mi seznamování, takže asi tak,"
„A orientace?" zajímal se dál Jimin a Taehyung zčervenal. „N-no... Podle mého názoru se každý může zamilovat do kohokoliv... T-takže mi to je tak nějak fuk, pokud to je holka nebo kluk..."
Jimin se zářivě usmál a pak přikývl. Potom zničehonic tleskl a zdvihl ukazováček.„Vlastně ti dlužím to povídání o té knize, takže se pohodlně usaď,"
„Babi? A kdo byl ten tvůj kamarád?" zeptal se malý chlapec své babičky, která mu právě u krbu říkala svůj životní příběh. Babička se zasmála a s úsměvem chlapcovi odpověděla. „Byl to muž, kterého si přála skoro každá v okolí... To jsem ještě žila v Busanu a ne tady. Všichni mu říkali starý Jeon, když zemřel, tak všichni smutnili... Ale já věděla, že mi je stále nablízku a víš jak?
V jejich rodině je něco úžasného... Když opustí tento svět svým tělem, tak zůstanou duší..."Malý chlapec se zamračil, zkřížil si ruce na hrudi a nafoukl tváře. „To nechápu!"
Babička se zasmála a pohladila mladíka po hlavě.
„Určitě to jednou pochopíš... Jak že se jmenuje ten tvůj kamarád?"
„Jungkookie! Vypadá jako králíček!" vyjekl Jimin a zasmál se. Babička se na něj jen v tichosti usmála a přikývla.„Však ty to pochopíš v budoucnosti, Chimmy."
----
Sice mám promyšlený konec + částečně průběh, ale jak se dostat k tomu zlatému středu vůbec netuším :')) Doufám, že to není zatím nějak... Špatný nebo tak, KDYKOLIV mě upozorněte! >~<
Chcete něco vědět?:)
Jelikož stresuju, co se týče školy... Tak se mi dokonce ta kráska vecpala do snu. Bylo zvláštní, že se mi o tom zdálo a ještě zvláštnější, že ta škola byla bez střechy a bez zdí :)
Good job brain.
ČTEŠ
The Child of the Night - Vkook/Taekook [j.jk x k.th]
Fanfiction<Dokončeno> Legendy jsou pro všechny jen smyšlené historky. Co když dítě noci, jež má být pouze historkou je pravdivé? Taehyung je odkopnutý od všech a od jediné události začne věřit, že dítě noci, jež je chlapec v černým oblečení s červenými...