The Child of the Night - Vkook/Taekook [j.jk x k.th]

34. Kapitola

„Chime!" zakřičel Taehyung, ale Jimin se nezastavil. Odběhl někam pryč a Taehyung ho nechal. „Do háje..." 
Taehyung si povzdechl a potom se zamyslel. Mohl by dojít za Jinem, ale nechtěl být vlezlý... Jenže teď pochybuje i o Jungkookovo verzi.

Taehyung se rozešel směrem, kde vždy odpočívá Jin mezi obědy a svačinami. Sklopil pohled, když viděl více lidí, před kterými musel promluvit. Odkašlal si a zašeptal: „J-je tu Jin?"
„Jo, šel si udělat kafe, takže-"
„Taehyungu? Myslel jsem, že ti už skončila svačina," řekl Jin a tím přerušil svého kolegu. Taehyung zakroutil hlavou a zhoupl se ze špiček na paty. „P-půjdeš někam do s-soukromí?"

Jin s ním tedy šel na kraj jídelny a pokývl, aby Taehyung mluvil.
„U-umm... Nechci být nijak zvědavý ani nic takového, ale," odkašlal si Taehyung, „chtěl bych vědět, co se stalo s tvým bratrem. Vím! Nic mi do toho není, ale netuším, komu věřit a tak-"
„Jak komu věřit?" přerušil ho Jin a zkřížil si ruce na hrudi. Taehyung polkl a začal si hrát s lemem trička. „J-já... N-no, znáš ty legendy a tak...? J-jimin mi říkal něco o jeho dětství s Jungkookem a prý je ve vaší rodině něco jiného."
Jinův výraz se nedal nijak přečíst. Vypadal naprosto neutrálně, ale i tak v jeho očích bylo i něco navíc. 

„Jungkook mu prý říkal, jak se váš děda vrátil, aby mu pomáhal a chránil ho..." zamumlal Taehyung a Jin se uchechtl. „Přece tomu nevěříš, ne? Jungkookovi v té době bylo snad 10? Nevím, ale byl fakt malý a rád se díval na filmy..."
„Nikdy nevíš, co může být pravda... Ale kvůli tomu tu nejsem. Chtěl jsem tě požádat o to, jestli bys mi nemohl ukázat J-jungkookovu poslední zprávu, kterou ti psal. Potřebuju vědět, co se stalo, jelikož nevím, pokud mám věřit jemu nebo Jiminovi."

Jin se zamračil a potom tichým hlasem řekl: „Jemu? Komu, Taehyungu?"

----

Za dnešek asi jediná... Není mi moc dobře, tak snad to chápete