Taehyung došel domů, navečeřel se, vysprchoval se a potom usedl k televizi, kde nenašel nic zajímavého. S povzdechem se přesunul do svého pokoje, kde si sedl na postel. Potom se zadíval z okna, ke kterému se nakonec přesunul. Povzdechl si a podepřel si rukou obličej. Zívl si a potom si na něco vzpomněl. Jimin mu řekl něco o staré knize, která se ztratila a teď prostě Taehyung zničehonic najde nějakou starou knihu?
Taehyung se zvedl, přišel ke stolu, sedl si na židli a začal listovat v polorozpadlé knize. Vykulil oči, když viděl vytrhnutou stránku.
„Ne, ne, ne..." zašeptal si pro sebe a prohrábl si vlasy. Zadíval se na stránku před tím, kterou ani nečetl a dost ho vytočilo to, jak končila stránka.
„Každá legenda má ale své tajemství a tato také. Dítě noci-"
Dál to pokračovalo na stránce, která je vytrhnutá... Taehyung si povzdechl a knihu odhodil. Zaklonil hlavu a nic nedělal. Zavřel oči a přemýšlel nad ničím. Potom se ale zvedl a lehl si do postele.
„Jak se mohla vytrhnout...?" zašeptal si pro sebe, přitáhl si k sobě polštář a objal ho. Jeho hlava byla zaplněná různými myšlenkami, které vždy končily u té legendy. Nedokázal na to přestat myslet, nemohl přestat myslet na to, že potkal zničehonic nějakého chlapce, který mu pomohl a potom zmizel... Nechápal nic z toho. Podíval se na hodiny a zjistil, že je už jedna hodina ráno a on pořád nespí.
Jenže najednou uslyšel klepání na jeho okno, což ho vyděsilo snad úplně nejvíce...
----
Stačí jen 2? Chtěla jsem jich napsat více, ale zničehonic na mě dopadá únava... :') *zívne si*
ČTEŠ
The Child of the Night - Vkook/Taekook [j.jk x k.th]
Fanfiction<Dokončeno> Legendy jsou pro všechny jen smyšlené historky. Co když dítě noci, jež má být pouze historkou je pravdivé? Taehyung je odkopnutý od všech a od jediné události začne věřit, že dítě noci, jež je chlapec v černým oblečení s červenými...