The Child of the Night - Vkook/Taekook [j.jk x k.th]

27. Kapitola

„Jsi roztomilý, když spíš... Nemohl jsem se na tebe nedívat," přiznal se chlapec a podíval se na Taehyunga, který se červenal. Potom ho něco napadlo a tak se zvedl. „Nebo víš co, budu ležet vedle tebe."
„C-co?! Ne! Nebudeš spát vedle mě!" vyjekl Taehyung a chlapec si povzdechl. „Ne, budu jen ležet. Spím přes den." 

„Co? Však normální člověk spí-"
„Nejsem člověk, copak si to nepoznal?" přerušil ho chlapec a prošel kolem Taehyunga. Svalil se do postele a čekal na Taehyunga, který přišel hned po pár vteřinách. 
„Jak to myslíš?" zeptal se Taehyung a chlapec si povzdechl. „Tak, jak jsem to řekl. Nejsem člověk..."

Taehyung raději nic neřekl, vzal si oblečení a šel se převléknout do jiné místnosti. Potom se vrátil a viděl, jak se chlapec dívá z okna. Vypadal opravdu jako anděl.

„B-běž spát na ten gauč," řekl Taehyung a chlapec se na něj otočil. Zasmál se a přišel k Taehyungovi. „Nechceš, abych tam spal. Jde to na tobě vidět, takže nehraj divadlo a pojď spát."
A měl pravdu. Taehyung byl alespoň trošku rád za to, že měl někoho u sebe. 

„Fajn..." vydechl Taehyung a lehl si na svou půlku. Chlapec si lehl hned k němu a podal mu polštář. „Ať máš co objímat, pokud nechceš mě," 
Taehyung zčervenal, vzal si svůj polštář a otočil se zády ke chlapci. Nevěděl proč, neznal ho, ale i tak ho tu nechal... Nechápal své chování, ale jako kdyby mu každičká část těla říkala, že tohle je někdo, kdo mu pomůže úplně se vším a hlavně... Že mu může věřit naprosto ve všem.

„Jungkook," vydechl chlapec a Taehyung se na něj otočil. Zamračil se a naklonil hlavu na stranu. „Jmenuju se Jungkook... Ale zkus to někomu říct a neznám se."
„P-počkat! T-ty jsi ten Ji-jiminův k-kluk? A-ale však u-umřel!"

----

Poslední kapitolka za dnešek, další bude až zítra >< 

Přeji vám dobrou noc a hodně štěstí zítra ve škole ^^