Taehyung zčervenal, sklopil pohled a tiše vydechl. Jungkook mu zvedl hlavu a viděl, jak Taehyung pláče. „T-taehyungie... J-já nechtěl jsem to na tebe takhle vybalit, pokud to necítíš stejně, tak na to zapomeneme."
Taehyung nic neudělal, ale nakonec jen potáhl. „D-dobře... Zapomeňme na to, p-promiň..."Jungkook cítil extrémní bolest v hrudi. Chtěl odejít, ale zarazil se. Moc dobře věděl, že Taehyung k němu musí něco cítit.
Rychle se k němu otočil, chytil ho za tváře a vroucně ho políbil. Taehyung překvapeně vzdychl. Jungkook ho silně přitiskl k sobě, objal ho kolem pasu jednou rukou a druhou ho hladil palci po tváři. Taehyung se nadechl nosem, vrátil mu polibek a ruce si omotal kolem jeho krku. Opláceli si polibky, tiše vydechovali a předávali si tolik pocitů, že to nedokázali vstřebat.
Taehyung se ale zároveň styděl... Protože i když mu je třiadvacet, tak se s nikým nelíbal a tím pádem to byla jeho první pusa.
Jungkook nepotřeboval jít hlouběji. Tohle mu stačilo... Hřejivý pocit, jenž se rozlézal po celém jeho těle a končil v každém koutku, štěstí, které ho naplňovalo tak, že měl chuť běhat po celém bytě a užívat si té radosti a nakonec tam byla láska, kterou jeho poškozená duše postrádala...Taehyung se od něj mlaskavým zvukem odtáhl, zavrtal mu hlavu do hrudi a spokojeně vydechl. Jungkook ho objal a přitiskl co nejvíce k sobě. „O-omlouvám se, myslel jsem, ž-že jsi to nemyslel vážně a ž-že by ti neprospěl vztah s někým jako-"
Jungkook se zasmál a políbil ho na čelo. „Myslel jsem to extrémně vážně. Miluji tě, Taehyungie a jsi ten jediný člověk, kterého odteď vůbec můžu milovat..."
Taehyung se odtáhl a políbil Jungkooka na rty. „I já tebe, Jungkookie..."----
Spokojenost? Snad ano ><
ČTEŠ
The Child of the Night - Vkook/Taekook [j.jk x k.th]
Fanfiction<Dokončeno> Legendy jsou pro všechny jen smyšlené historky. Co když dítě noci, jež má být pouze historkou je pravdivé? Taehyung je odkopnutý od všech a od jediné události začne věřit, že dítě noci, jež je chlapec v černým oblečení s červenými...