„A potom se stalo něco neuvěřitelně zmateného..." vydechl Jungkook, sedl si naproti Taehyungovi a podepřel si hlavu dlaní. „Probudil jsem se v noci, na nějaké střeše a jediné, co jsem měl, tak byl plášť a kniha... Ze začátku jsem slyšel hlasy v hlavě, které mi říkaly, že jsem dostal šanci doplnit svou duši."
„Duše totiž prý nemůže opustit tělo, dokud není celá a já ji měl rozpůlenou kvůli lásce. Mým jediným úkolem bylo to, abych chránil zlomené duše, vystrašené lidi a u toho jsem musel najít někoho, kdo mi duši doplní láskou..."Jungkook se zasmál a prohrábl si vlasy. „Já vím, zní to absurdně, ale takhle mi to bylo vysvětleno... Takže jsem hledal, hledal. Knihu jsem ztratil, ale nakonec jsem ji našel u tebe, takže to bylo v pořádku..." zašeptal a sklopil pohled. Taehyung se ostře nadechl a pomalu vydechoval. „Takže... musíš najít někoho, kdo tě ,uzdraví'?"
Jungkook zakroutil hlavou a skousl si ret. Podíval se Taehyungovi do očí a mírně se usmál. „Už jsem toho člověka našel..."
„Taehyungie, tyhle křeče a to všechno. J-je důkaz, že má duše je skoro celá uzdravená. Zároveň to, že se už nehojí rány. Našel jsem si někoho, kdo mě miluje a já jeho, tak nemám času nazbyt."Taehyung se zamračil a naklonil hlavu na stranu. „Jak jako skoro celá uzdravená?"
Jungkook se zasmál, mírně zčervenal a uculil se. „Chybí ji ta největší část lásky. Ten nejdůležitější důkaz lásky..."----
Oh, shit...
Ready na end? Popravdě? Já ne... Sice se na něj těším, ale no, kdoví ^^
Snad nezklamu ><
ČTEŠ
The Child of the Night - Vkook/Taekook [j.jk x k.th]
Fanfiction<Dokončeno> Legendy jsou pro všechny jen smyšlené historky. Co když dítě noci, jež má být pouze historkou je pravdivé? Taehyung je odkopnutý od všech a od jediné události začne věřit, že dítě noci, jež je chlapec v černým oblečení s červenými...