Taehyungu, doopravdy si myslíš, že ti to uvěřím?" zasmál se Jin a chtěl odejít, ale Taehyung se postavil před dveře. „Nepotřebuju, abys tomu věřil! P-pouze potřebuju vidět tu poslední zprávu a potřebuju hlavně vědět, co se stalo Jungkookovi."
„Vypadni, nebudu o tom mluvit!" vyjekl na něj Jin a Taehyung mu chtěl něco prsknout do obličeje, ale když viděl, jak se Jinovi lesknou oči, tak svá slova polkl. „Chceš mě poslat ke dnu? Chceš vidět, jak znovu prožívám to, jak jsem sám?! V-všichni tohle chcete vidět, jasný..."
Taehyung chtěl něco říct, ale Jin ho odstrčil od dveří a odešel. Taehyung se snažil pobral všechno, co se tam událo... Chtěl jít za Jinem, omluvit se, ale jeho tělo ho neposlouchalo.Po dlouhém stání v místnosti se Taehyung dokázal pohnout a odešel do své kanceláře. Musel pracovat a potom se omluvit Jinovi, jelikož věděl, že teď jít za ním není vhodný nápad... Po dlouhé práci, kdy ho pustili dřív, se vydal do jídelny.
„J-je tu ještě J-jin?" zeptal se náhodného člověka, který stál vedle jídelny a ten zakroutil hlavou. „Odešel tak před dvěma hodinami, takže ne, je mi líto."
Taehyung s povzdechem opustil celou budovu a zašel nakoupit. Nakoupil vše potřebné, došel domů a začal vařit.
Jeho hlava plná různých myšlenek ho začala bolet a tak po dovaření večeře se svalil na gauč.„Co mi zbývá..." zašeptal si pro sebe Taehyung, schoulil se do klubíčka a usnul.
----
Huh, omlouvám se, ale nějak jsem tuhle kapitolu napsala tak 2 hodiny zpátky, ale nevydala jsem ji :)
Jsem na to úplně zapomněla, protože tak nějak jsem musela pro něco zajet :'))
ČTEŠ
The Child of the Night - Vkook/Taekook [j.jk x k.th]
Fanfiction<Dokončeno> Legendy jsou pro všechny jen smyšlené historky. Co když dítě noci, jež má být pouze historkou je pravdivé? Taehyung je odkopnutý od všech a od jediné události začne věřit, že dítě noci, jež je chlapec v černým oblečení s červenými...