The Child of the Night - Vkook/Taekook [j.jk x k.th]

8. Kapitola

„Panebože! Jimine, promiň, ale úplně jsem zapomněl na čas," vyjekl Taehyung, když zjistil, že má pouhé dvě minuty času. Jimin se zasmál a mávl rukou. „V pohodě, hlavně se neudus tím jídlem po cestě!"
Taehyung jen mávl a odběhl s toustem v puse. Rychle doběhl do své pracovny, kde byl šéf a díval se na hodinky.

„Přesně na čas, Taehyungu." řekl nepříjemným hlasem a prošel kolem Taehyunga. „Máš na ten zbytek pouhou hodinu, potom se jde na večírek."
Taehyung přikývl a snažil se nežvýkat sousto v ústech. Hned co odešel, tak Taehyung rychle dojedl toust a dal se do práce. Celou dobu mu ale v hlavě proudily myšlenky kolem toho všeho, co mu Jimin řekl. Potom se ho ještě na něco musí zeptat. 

Po dokončení své práce se začal převlékat a připravovat na ten večírek, začínající v 5 hodin odpoledne. Taehyung nikdy obleky moc nenosil - jsou totiž do společnosti a tu on nemá rád. 

„Oh, Taehyungu," řekl překvapeně Jimin a prohlédl si Taehyunga pořádně celého. Taehyung zrudl a Jimin se zasmál. „Šéf mi řekl, abych pro tebe zašel a páni. Sluší ti to,"
„D-děkuju..." řekl rozpačitě Taehyung a šel s Jiminem do části budovy, kde se odehrával večírek. Všichni tam byli slušně oblečení, ale to neměnilo fakt, že už pili alkohol. Taehyung měl pocit, že se tenhle večírek nejspíš malinko zvrtne.

„Tak pojď," řekl Jimin, chytil Taehyunga za ruku a sám zčervenal nad tím, jak jeho malá ručka zapadla nádherně do té jeho velké. Taehyung se nechal Jiminem zatáhnout k baru, kde si objednali ihned nějaký alkohol. „Já nepiju, Jimine... Promiň,"
Jimin nadzvedl obočí a protočil očima. 
„Jsi na večírku, bav se. Takže to do sebe kopni a pak jdeme mluvit s ostatními, ať se trošku socializuješ."

Taehyung Jimina poslechl... Seznámil se s nějakým Yoongim, který vypadal, že každou chvíli Taehyunga zabije a potom s lidmi, jejichž jména si ani nezapamatoval. 

„Hele, už budu muset jít, ujede mi poslední autobus..." řekl Taehyung přiopile, když viděl, že už je po deváté večer. Jimin ho ale nepustil, spíš ho za sebou strhl na gauč. „Jejda, to jsem nechtěl..."
Taehyung se právě opíral o sedačku tak, že měl dlaně položený vedle Jiminových boků a jejich obličeje byly neskutečně blízko. Jimin si olízl jeho plné, růžové rty a zčervenal. 
„Neměli bychom..." zašeptal Taehyung a Jimin se uchechtl. Potom se jemně otřel svými rty o ty Taehyungovy a vydechl. „Copak tě nezajímá, jak by ses cítil?"

----

Další kapitolky později ><