Jimin spadl na zem a praštil se hlavou o stůl. Chytil se za ní a podíval se na příchozího. Byl to chlapec s třešňově červenými vlasy a králičím úsměvem, který bohužel nešel vidět přes chladnou masku. Samozřejmě měl na obličeji také umělou masku, aby mu nešla vidět tvář, ale Jimin si ten hlas pamatoval moc dobře. Jungkook rychle rozvázal Taehyungovy ruce a potom se přiblížil k Jiminovi.
„C-co to-"
„Vypadni," zavrčel Jungkook, chytil Jimina za rukáv a začal ho tahat ven. Vyhodil ho z bytu a uslyšel tichý pláč.„Taehyungu," oslovil ho tiše Jungkook, sundal si masku i plášť a klekl si k Taehyungovi, který se zahanbeně zakrýval rukama. Jungkook viděl, že je stále bez boxerek a tepláků, tak mu je rychle podal a otočil se. „P-promiň..."
Jungkook nechápal, za co se Taehyung omlouvá, ale raději se neozýval. Po chvilce se otočil zpátky a viděl Taehyunga, jak si objímá nohy a má hlavu zabořenou mezi hrudí a koleny.„Taehyungu..." zašeptal Jungkook a přisedl si k Taehyungovi. Ten jen zadržel dech a dusil se vzlyky. „J-jdi pryč..."
Jungkook si povzdechl a chytil Taehyunga za ruku, kterou si objímal nohy. Taehyung ale prudce zvedl hlavu, odtáhl ruku a zakřičel: „JDI PRYČ!"„DRŽ HUBU!" zakřičel tentokrát Jungkook a Taehyunga objal. Taehyung ho začal bouchat, kroutit se, ale Jungkook byl až moc silný. Taehyung ruce položil na Jungkookovu hruď, kam ještě zabořil svou hlavu a začal tiše vzlykat.
„Shh... Jimin se tě už nedotkne..." zašeptal Jungkook a políbil Taehyunga do vlasů. Bylo mu taky k pláči, když si uvědomil, že ty celé noci strávil tak, že pozoroval Taehyunga jak spí a nebo ho budil, povídal si s ním, jenže zařídil to, aby si Taehyung myslel, že to byl jen sen...„J-já myslel, ž-že ta-takový není... M-myslel jsem, že to b-bude brát jako s-srandu, ale-"
„Taehyungu," vydechl Jungkook, odtáhl se, chytil Taehyungovy tváře do dlaní a palci mu stíral slané slzičky. Taehyungovy tváře byly růžové a oči opuchlé. „Jimin není člověk, se kterým by ses měl dostávat do takového kontaktu..."Taehyung chtěl něco říct, ale Jungkook zakroutil hlavou, políbil ho na čelo a prohrábl mu vlasy. „A teď půjdeš spát, ano?"
Taehyung polkl a sklopil pohled. „A-a není to-tohle další sen?" zeptal se tiše Taehyung a Jungkook se pousmál. Zvedl mu bradu a vtiskl mu drobný polibek na tvář. „Mysli si, co chceš..."----
Zima, zima, zima, zima, zima, zima, zima, zima, zima, zima, zima, zima, zima, zima, zima, zima, zima, zima...
:(
Chci léto :c (kvůli hodně věcem) :((
No nic, napíšu nejspíš ještě jednu a potom půjdu spát ^^
ČTEŠ
The Child of the Night - Vkook/Taekook [j.jk x k.th]
Fanfiction<Dokončeno> Legendy jsou pro všechny jen smyšlené historky. Co když dítě noci, jež má být pouze historkou je pravdivé? Taehyung je odkopnutý od všech a od jediné události začne věřit, že dítě noci, jež je chlapec v černým oblečení s červenými...