A takhle dny plynuly. Taehyung spal přes den, k večeru si zašel nakoupit a doma ho už čekal Jungkook. Ten každý den odbíhal pořád někam pryč, vracel se s různými škrábanci a modřinami, když už někomu pomáhal, tak to schytal také.
Taehyung se o něj začínal bát, ale Jungkook mu stále nechtěl nic říct... Bál se.
„Jungkooku... P-pokud mi ksakru už neřekneš, co se děje, tak se na tebe vykašlu!" zakřičel Taehyung, když se díval, jak Jungkook krájí maso a u toho se křečovitě hrbí kvůli dalším křečím. „V-vztah je o d-důvěře do háje! P-pokud se mnou vůbec ch-chceš být, tak mi už do prdele řekni, o co tu jde!"
Taehyung zněl doopravdy naštvaně, jeho oči se plnily slzami, ale uvnitř byl vystrašený jako malé kotě.
Jungkook si povzdechl, položil nůž a otočil se k Taehyungovi.
„Bylo mi osmnáct," začal Jungkook, opřel se o linku rukama i zády a sklopil pohled, „byl jsem na střední škole ve druháku a měl jsem pár přátel. Nějak moc jsem se nekamarádil, spíš jsem byl v tom svém kroužku přátel. Jimina jsem miloval už od deváté třídy a málem jsem se zhroutil, když šel málem na jinou školu. Nakonec šel na uměleckou a já také o dva roky později..."
Taehyung si sedl a pozorně ho poslouchal.
Jungkook vypadal, že se mu to moc nechce říkat, ale zároveň nechtěl ztratit Taehyunga a tak se rozhodl, že mu řekne vše...
----
HahhAHhAHHahAHAahhahAHAhAHahaHAhaHAhHahAHahAHAhaHAaHahAHaAH
hHAHA
hHah
Hah.:)
ČTEŠ
The Child of the Night - Vkook/Taekook [j.jk x k.th]
Fanfiction<Dokončeno> Legendy jsou pro všechny jen smyšlené historky. Co když dítě noci, jež má být pouze historkou je pravdivé? Taehyung je odkopnutý od všech a od jediné události začne věřit, že dítě noci, jež je chlapec v černým oblečení s červenými...
![The Child of the Night - Vkook/Taekook [j.jk x k.th]](https://img.wattpad.com/cover/185795147-64-k303635.jpg)