The Child of the Night - Vkook/Taekook [j.jk x k.th]

46. Kapitola

„Byli jsme kamarádi už od malička... Do mých sedmnácti jsme byli pouze přátelé, ale potom jsme spolu začali chodit. Vše bylo zkrátka úžasné, ale Jimin nebyl moc věrný přítel a tak jsem se utrhl ze řetězu," zamumlal Jungkook a sklopil pohled. Začal si hrát s prsty a u toho mělce dýchat. „B-byl jsem v té době dost rozhozený, n-nevěděl jsem co dělat a když jsem přišel domů, tak jsem ještě k tomu dostal seřváno... Potom jsem šel ještě ven, kde se toho hodně stalo."

A Taehyung pochopil, že tady je jedna velká značka stop... Jungkook se totiž začal trhaně nadechovat a to už byl náznak, že se mu chce plakat. Proto Taehyung chytil jeho ruku, podíval se mu do očí a jen se pousmál.
„V pořádku... Nemusíš to říkat hned, jsem rád za tohle."

Jungkook přikývl, skousl si ret a vydechl kyslík z plic. „Díky..."

„Jinak... Moc toho o tobě ani nemůžu vědět, víš... ta kniha?" zeptal se Taehyung a Jungkook přikývl. „No... Někdo mi vytrhl stránku o tobě. Takže mám celkem smůlu."
Jungkook jen přikývl, že chápe a nic víc. Taehyung si zívl a zasmál se. „No vidíš, už se mi chce spát..."

Jungkook se zasmál, přikývl a lehl si. Taehyung se na něj podíval a skousl si ret. „M-moc pro mě zajímá to, žes mi pomohl. K-kdyby Jimin zašel daleko, tak b-by moje poprvé nebylo s n-někým, koho mám rád..."
Jungkook se na něj překvapeně podíval a Taehyung zčervenal. „Ty jsi ještě panic?"
„J-já, n-no-"
Taehyung se neskutečně styděl. Bylo mu už 22 let, ale pořád neměl žádnou známost... 
„To je v pořádku, nestyď se... Víš, já taky nestihl zažít tenhle pocit lásky," zašeptal Jungkook a chytil Taehyunga kolem pasu. Taehyung si na něj lehl a Jungkook ho objal.
„Tak snad teď, dobrou noc..."

----

Máte nějakého oblíbeného autora nebo oblíbenou knížku tady na wattu? Ráda bych si něco přečetla, ale nemám co :(