Věnováno: bjuricova58
*Sigyn*
Rozhlížela se po komnatě zbarvené do rudého západu slunce. Všude vládlo ticho a klid. Její pléd ležel na divanu u noh postele, prádelníky němě stály u stěny naproti, stejně tak čtecí stoleček s křeslem a psací stůl, jehož šuplíky jsou zaplněné korespondencí měšťanů. Kamenné sloupy se zdobnou klenbou, mezi nimiž vlály jako pavoučí síť jemné závěsy, oddělovali prostory luxusní koupelny.
Přitáhla si přikrývku více kolem nahého těla. Co se děje, že Loki opět nepřišel? Podruhé za sebou.
Minulé týdny jeho přítomnost trpěla z donucení a s vědomím, že vše, dotyky a polibky, jsou jenom obchodní transakce, kterou spolu před obřadem uzavřeli. Ale dnes to bude jiné. Potřebovala si s Lokim promluvit. A rozhodně se jím nenechá zastrašit!
Zachvěla se nedočkavostí a zvědavostí, zda řádky psané v dopise jsou pravdivé; v dopise, jenž jí pomohl najít půdu pod nohama. Pokud je to pravda, znamenalo by to mnoho. Možná i krok vpřed. Nejen pro ni, ale pro ně oba. Pokud ale nepopře, co je zjevné, čehož se v hloubi duše bála. Kvůli tomu celé hodiny a hodiny promýšlela strategie, jak donutit zelenoočka přiznat pravdu. Jenže to by se musel uráčit za ní přijít.
Pokud nepřijde ani zítra, půjdu já za ním, umanula si. Oblékla se do noční košile a ulehla k blaženému spánku. Kéž by tušila, že bude na dlouhé týdny, možná i měsíce, poslední.
--
*Loki*„Králi, tohle teď přinesl posel z Bifröstu. Je to určeno výhradně vám."
Vzhlédl od dokumentů k vrchnímu pážeti, jež se zjevilo na prahu Vládní komnaty. Strohým gestem pokynul, aby došel s psaním za ním. Aniž by hnul brvou, vzal do ruky obálku, na níž bylo napsáno: Pro Lokiho. Písmo poznával, kostrbaté a uspěchané. Tór. Nikdo jiný by si ani nedovolil mu napsat dopis s jeho vlastním jménem. Teď není jen tak někdo.
„Jděte," odsekl, když se vyčkávající páže nemělo k odchodu. Na tohle psaní odpovídat rozhodně nebude.
Dveře se zavřely a Loki se pohodlně opřel. Co mi ten blázen může psát? Vyčaroval si dýku, jíž obálku rozřízl, a vrhl se do čtení. Ačkoliv obsah dopisu byl radostný, jeho vztek s každou větou a slovem stoupal. Zase byl jeho bratříček o krok napřed, znovu měl navrch. Co hůř, mohl ohrozit jeho postavení krále!
Drahý Loki,
s radostí ti chceme oznámit, že se z tebe za osm měsíců stane strýc.
Podle midgardského léčitele byla Jane těhotná už na tvé svatbě. Což teda vysvětluje, proč jí bylo špatně, když jsme se přemístili Bifröstem. A pak jako by nic. A ta nechuť k jídlu.
Dítě je podle všeho v pořádku. Měří 5,2 cm a váží 76 g. Tór se málem sesypal, když se to dozvěděl. Co bude dělat, až uslyší dětské srdíčko, to si ani radši nechci představit.
Tohle napsala Jane, ale to si jistě poznal. A nesesypal jsem se, jen jsem radostí nedokázal stát na nohou. Jinak se nám daří dobře, ale tvé žezlo zmizelo. Všichni po něm pátráme. Fury o tomhle neví, ale není mezi tebou a žezlem nějaký kontakt nebo něco? Však víš. Já se v tomhle moc nevyznám.
Přejeme ti, drahý bratře, úspěšnou vládu a se Sigyn spoustu šťastných chvil.
Tór Ódinson & Jane Fosterová (brzy Ódinson)
ČTEŠ
Dítě ohně a ledu (#3 Loki & Sigyn) /CZ/ ✔
FanfictionLokiho uražená pýcha a dopis postačí, aby vzniklo nedorozumění, které bude mít fatální následky. Bůh neplechy svým bezohledným chováním však neohrozí na životě pouze Sigyn, která podlehne svým démonům. Musí se pokusit zlomit v sobě zarytý odpor k em...