Dítě ohně a ledu (#3 Loki & Sigyn) /CZ/ ✔

Dítě ohně a ledu

Věnováno: Barbarossa11

*Sigyn*

„Holky, tak ráda vás vidím!"

„Teto!" vykřikla Dinir a samou radostí se jí ručkama obmotala kolem nohou.

„Páni, nevyrostlas od posledně?" změřila si jí pozorně. „Za chvíli přerosteš maminku a ta se pak dost natrápí se zakláněním krku, chudák."

„Smysl pro humor vám zůstal, lady Sigyn. To je dobrý znamení." Zrzavá služebná došla ke královně v přijímací hale. S přátelskou vřelostí se přivítaly a poněkud krkolomně objaly.

„Jak se cítíte?"

Sigyn si pobaveně odfrkla. „Jako tlustá ufuněná ženská, co chodí jako magor. Mám pocit, že se mi zkrátily ruce. Na nic nedosáhnu. Furt se mi chce spát, což můj syn v noci spánek přímo ignoruje. A to nejlepší na konec, stává se ze mě nemotora. Není dne, aby mi něco vypadlo z ruky."

Akethlia se mile usmála. „Vypadáte báječně, lady Sigyn."

„Teto, proč máš to miminko v bříšku?"

Přítelkyně se na sebe krátce podívaly, pak se švadlena sklonila k dceři a mateřskou láskou jí upravila záhyb límce. „Já sem tě taky měla v bříšku, miláčku. A až budeš čekat svý miminko, taky ho budeš mít v bříšku. Ono tam odpočívá, než přijde na svět, víš? Musí nabrat sílu."

„Poslouchá nás?"

„Myslím, že ano, Dinir. Ale slyší jenom, co chce, což stoprocentně bude mít po otci," poznamenala Sigyn ironicky. „Spinká, ale jestli chceš, klidně mu něco řekni, Dinir. Určitě bude rád."

Dívka se zkoumavě podívala na zakulacené břicho v kanárkově žlutých šatech. Zamyšleně mlčela, než sebevědomě řekla: „Ahoj, malý. Teta je královna a ty jsi princ. Jednou si tě vezmu a bude ze mě princezna jako z pohádek."

Karmínové udivené oči se zabodly do Keth.

„Já-á," zakoktala se nervózně. „Moc se omlouvám, to..." Přestala mluvit, jakmile se Sigyn rozesmála. Hluboký veselý smích okamžitě uvolnil napnutou atmosféru a švadlena úlevně vydechla. Jediná Dinir se zdála naprosto vážná.

„Dinir, ty jsi hlavička. Ale teď k tomu, proč jsem vás nahoru pozvala," vyšla k bočním uzavřeným dveřím. Návštěva ji poslušně následovala. „Mám pro tebe překvapení, Dinir."

„Jo!" V oříškových dětských očích se zablýsklo. Netrpělivostí i vzrušením si povyskočila, aniž by si všímala káravého pohledu matky.

„Ať je to cokoliv, miláčku, jak se říká?"

„Ať je to cokoliv, děkuju, teto. Řekni mi, co to je?"

„To se hned dozvíš."

Vzala za kliku a otevřela jedno křídlo dveří vedoucí do prostorné kuchyňky, která jí spíše připomínala luxusní patro vily. Před jídelním stolem seděl kocour s lesklou srstí a uříznutým uchem.

„Mrtvolko!"

„Kde se tady vzal?" zhrozila se Keth, když sledovala, jak si její dcera k hrudi přitiskla lísajícího chlupáče.

„Nevím," pokrčila Sigyn rameny. Uvnitř se však bavila rozdílnými reakcemi. „Možná mu chyběla, možná kouzlo, možná osud. Kdo ví. Život je nepředvídatelný. Pojď, Keth. Máme čas si popovídat."

Posadily se ke stolu, kde již čekalo pohoštění. Dinir se usídlila na koberci a trápila Lokiho hračkami pro kočky. On se jako pominutý vždy nechal zlákat ke klubku vlny. Mezitím si přítelkyně užívaly tlachání o všem, co se za poslední měsíc událo.