Našel jsem Tě

198 16 18
                                    

Věnováno: dark_princess_27_sh

*Lørij*

Za hluboké noci, kdy se pozornost v paláci dělila mezi spánek a péči o královnu, scházela nikým nepozorována desítky i stovky schodů do sklepení, kde bude klid na přípravy převratu. Alespoň podle zvědů Rady, kteří zařídili toto shromáždění pod záštitou návštěvy královského páru.

Kněžna se tiše, ovšem neméně zlomyslně, Lokimu vysmívala, že se obklopuje svými odpůrci, kteří by udělali cokoliv, aby se ho zbavili. Dokonce se stali vanaheimskými stoupenci a přistoupili na podmínky. Je načase předat Gungni pravoplatně vládnoucímu rodu!

Nenáviděla ásgardskou přeplácanost. Všude zkrocená příroda, domy, hluk až z toho praskají uši! Ulice i chodby paláce byly záludné jako samotní Ásové. Život tady působil uspěchaně. Svoboda se ztrácela v ostrých rozích městských domů, hradeb a zdí. Aby se bála si nahá zaplavat v jezeru!

Mírně zadýchaná pozvedla pochodeň výše, aby viděla na krok. Míjela do dálky se táhnoucí řady plné alkoholu v dubových sudech, dokud nespatřila na druhé straně sklepení zástup bohů, mužů i vojáků z různých koutů Yggdrasilu. Pro změnu se ocitli v obklopení obrovských sudů piva. Lørij se znechucením otřásla až do morku kostí. Jak já Ásgarďany pohrdám!

*Loki*

Zanechal Angrboðu jejímu osudu. Mistr popravčí si s ní prohraje dodatečně nato, aby později promluvila. Odvrátil se od spoutané podoby služky, jíž našli mrtvou u Severní brány, stejně jako před deseti měsíci komorou princezny Ásgardu, a zamířil k Sigyn.

Protože mu nestálo za námahu zabývat se více věcmi najednou, rozhodl se knížete s Ragnarökem v sukni přenechat Freyi a Freye, dvorním dámám své manželky spolu s párem schopných einherjarů a Hogunem. Ať se zabaví sami, schopni jsou na to dost. Ale strážní budou hlídat jejich aktivity. Nenabyde klidu, dokud z Ásgardu konečně nezmizí. Bydlet ve vlastním paláci, kde se budu cítit jako na bitevním poli? Nehoráznost!

Před léčitelským komplexem se zastavil. Pohlédl na úsvit, který se jevil jako živoucí umělecké dílo. Tmavě modrá obloha s nejzářivějšími hvězdami a obrysy vzdálených planet se vlévala do odstínů fialové, růžové, žluté až k rozzářené oranžové. Při tom dech beroucím výhledu ho sevřela sklíčenost. Jestli vejde dovnitř a vyslechne si tu nejhorší zprávu o potratu jejich druhého dítěte, navždy se přetrhne jediné pouto, které mezi nimi zbylo. Opustí ho a bez soucitu uvrhne do samoty. Položil si dlaň na hruď, kde vnímal, jak se prasklina táhne po celé délce jeho ledové duše. Myslel, že se jejím cizoložstvím vyléčil. Ale každým dnem vzrůstaly pochyby, jestli se neunáhlil. Cítil, že tu něco nesedí. Kdyby tak ale věděl, co.

Seber se, do Helu! Tisíciletí strávil v osamocení. I kdyby odešla, tak se vůbec nic nezmění. On, Loki Laufeyson, k životu rozhodně nikoho nepotřebuje!

„Vaše Veličenstvo," poklonila se Sulie, jakmile ho spatřila. „Chtěla jsem pro vás právě poslat. Pojďte prosím za mnou."

Skenoval podrobně její výraz, zda mu něco neprozradí. Ale mohl z něj vyvodit cokoliv. Klidně, že Sigyn narostla třetí ruka. Putovali spolu chodbou bez sloupů, kolem dveří ošetřovny pro poddané a dále kolem prostor pro zraněné einherjary. Potom se před nimi otevřely centrální dveře. Vkročili do speciální léčitelské komnaty, kde ošetřit říznutí o nůž bylo nehorázné plýtvání energie. Uprostřed dlel velký stůl, jenž však nebyl obyčejný, jak se na první pohled mohlo zdát. Vycítil kolem něj magii své matky ještě dříve, než překročil práh.

Dítě ohně a ledu (#3 Loki & Sigyn) /CZ/ ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat