Harry's pov
Nemohl jsem jí nechat být. Cítil jsem nutnost se o ní postarat, přesto, že mi ta holka nehorázně lezla na nervy.
Vylezl jsem ze sprchy, vzal jsem si boxerky a zamířil do svého pokoje. Když jsem otevřel dveře, hned jsem se musel zasmát, i když co si budeme, do smíchu mi moc nebylo. Primrose si mě prohlížela od svrchu dolů.
,,Nemusíš mě zas okukovat,"převrátil jsem oči v sloup, přičemž ona naprosto nenápadně odtrhla pohled od mého těla.
,,Už jsem ti řekla, že na tobě není co okukovat. Je tvoje chyba, že si sem přišel jen v boxerkách. Chtěla jsem vědět, co na tobě ty holky vidí. Pořád je nechápu,"pokrčila rameny, zatímco se zahrabala do peřiny. Ta drzá holka je zpět. Uchechtl jsem se. Přišel jsem k ní
,,Kdybys to neviděla, nečervenala by ses,"nahl jsem se k jejímu uchu a vlepil jsem jí do vlasů jemný polibek. Nevím, čím si musela projít. Ten chlap vypadal dost nebezpečně, ale i přesto se k ní nemůžu najednou začít chovat jako nějakej opatrnej přítel. Cítil jsem, jak se malinko zachvěla. Musel jsem se tomu trochu usmát, ale přitom už jsem mířil ke gauči. Lehl jsem si a přikryl se dekou, spal jsem na horších místech, než je tenhle gauč.
Nemám ponětí, kolik bylo, ale určitě bylo hodně pozdě, když mě z mýho mírumilovnýho spánku probudil pláč, křik. Vyhoupl jsem se v rychlosti z gauče, když mi došlo, že to křičí Prim ze spaní. Lehl jsem si k ní na postel, přičemž jsem si ji přitáhl ke svojí hrudi. ,,Sh sh,"snažil jsem se jí uklidnit, už byla vzhůru. Vzlykala mi do ramen. Co to kurva dělám? ,,Bude to dobrý." Tiskl jsem jí k sobě svými dlaněmi. Potřebovala mě a já byl ochotný tu pro ni být.
,,Já...promiň,"řekla po nějaké chvíli rozklepaně, ale už se asi trochu uklidnila. Malinko jsem ji pustil, protože se začala ode mě odtahovat.
,,Neomlouvej se,"koukal jsem na ni. Klepala se, oči měla rudé, tváře nateklé. Chystal jsem se vstát, abych si šel opět lehnout na gauč, ale její hlas mě zastavil.
,,Můžeš tu zůstat?"zeptala se nevinně. Kurva, řekni ne, Harry. Nespíš s ní tak nebuď idiot.
,,Jasně,"přikývl jsem. Hodil jsem na sebe peřinu, protože nebylo úplně teplo. Nebyl jsem tu pro Jennu, takže tu musím být pro ní.
,,Harry?"promluvila ospale po několika minutách ticha. Odpověděl jsem jí jemným zamručením, jelikož jsem byl fakt unavenej. ,,Proč se o mě staráš?" Tahle otázka mě zaskočila. To, že na ni dávám pozor neznamená, že se jí začnu svěřovat se svojí minulostí. Možná, že by si vysvětlení zasloužila. Mohl jsem jí prostě odvést domů, zatímco jsem jí táhl sem a ona si nemůže být jistá proč. Od kdy mě to kurva zajímá?
,,Buď rád, že jsem tě tam nenechal a už mlč,"odbyl jsem jí.
,,Fajn,"řekla nervózně. Nemůžu ji přece vyzradit rodinný tajemství sakra. ,,Jen jsem teď mohla být u sebe doma, nemusela bych tě tu otravovat, tak jsem si myslela, že bych mohla vědět, proč tu jsem."
,,Stěžuješ si snad?"otočil jsem na ni hlavu, takže jsem viděl, jak na mě kouká těma velkýma modrýma očima.
,,Ne,"zakroutila hlavou, přičemž se nedokázala od mých očí odtrhnout. Povzdychl jsem si.
,,Řeknu ti to, ale nesmíš to nikomu říct, je ti to jasný? Nikdo to neví a jestli to někde rozkecáš, dopadneš ještě hůř než kdybych tě před tím chlapem nezachránil,"řekl jsem výhružně. Viděl jsem, jak se mě bála, ale zároveň byla ráda. Nadechl jsem se zhluboka. Při vzpomínce na Jennu je mi vždycky zle, skoro až k pláči bych řekl.

ČTEŠ
Fine Line | FF h.s. ✓
FanficAni ve snu mě nenapadlo, že on by mohl být ten, díky kterému bych zvládla pocítit ten krásný pocit, lásku. Bylo to to, co jsem si vždy přála. Láska, tak složitá emoce, ale díky němu se to vše zdálo tak jednoduché. - Prim, dcera oceňovaného lékaře, s...