Fine Line | FF h.s. ✓

XLI.

,,Harry, co se stalo?"dívala jsem se na něj se slzami v očích. Neměla jsem ponětí, co se děje. Nevěděla jsem, proč byla Amber s Harrym a už vůbec jsem nevěděla, proč na mě Amber tak vyjela.

,,Myslím, že si budete muset promluvit, ale teď ji nech. Potřebuje čas."

Nic jsem nechápala, nevěděla jsem, na co potřebuje čas. Klepala jsem se, měla jsem o Amber strach. Co když se jí něco stane? Každou chvíli jsme se otáčela. Utěšilo mě, když Harry omotal ruce okolo mého těla. Schoulila jsem se k němu do objetí, steklo mi několik slz po tváři. Harry věděl něco, co já ne a měla jsem z toho hrozný strach.

Malinko jsem zvedla k Harrymu obličej, ucítila jsem z jeho pusy nechutný pach. ,,Ty si kouřil?"nakrčila jsem obočí. Neříkám, že jsem to nikdy nezkusila, ale v poslední době mi to nějak začalo vadit.

,,Bavila ses s Maxem,"malinko se zamračil. Tohle bylo neuvěřitelný.

,,Slyšíš to? Bavila! Jen se mi omlouval, musíš dělat kvůli tomu scénu a kouřit?"chtěla jsem se odtáhnout, ale nenechal mě. Nakrčila jsem obočí.

,,Jedinej, kdo tu dělá scénu jsi ty,"pověděl a mně v tu chvíli došlo, že to je vlastně pravda. Mohlo to být mnohem hůř, jestli mě viděl s Maxem, mohl tam jít a začít se s ním prát, ale udržel to. Zhluboka jsem se nadechla, ale dech se mi třásl. Omluvila jsem a přitiskla se k němu víc. Při vzpomínce na Amber jsem ho potřebovala víc, než kdy dřív.

Zevnitř se začaly ozývat jásavé křiky. Několik ohňostrojů se začalo vypalovat na oblohu. To nám to ten rok hezky začíná...

_

Zastavili jsme před domem Harryho. Upřímně jsem se bála, nebyla jsem si jistá, že chci do toho domů vůbec vstoupit. Anthony byl někdo tak nechutný, že jen z pomyšlení na něj se mi chtělo zvracet. Harry věděl, že ho nesnáším stejně jako on, ale nevěděl vše, ani jsem neměla v plánu mu to říct.

Začal si odepínat pás, ale já zůstala nečinně sedět. Nemohla jsem přestat myslet na Amber, tak moc jsem se o ní bála. Každou minutu jsem jí psala zprávu, kde je, ale nikdy neodepsala.

Harry se na mě starostlivě díval, nechtěla jsem mu kazit večer, řekla jsem mu, že klidně dojdu domů, ale zamítl to. Nechtěl mě nechat jít samotnou a za to jsem byla opravdu ráda. Myslím, že bych se bála ještě víc. ,,Je Anthony doma?"podívala jsem se na něj nervózně. Zakroutil hlavou.

,,Nebral bych tě sem, kdyby byl doma. Nechci ho poblíž tebe,"ujistil mě, takže ze mě spadlo aspoň malé zátěží. Položil dlaň na tu mojí, opatrně jí stisknul. ,,Bude v pořádku, neboj se."

Pořád se mě snažil nějak uklidnit, ale já měla opravdový strach.

Konečně jsem vystoupila z auta, abych Harryho mohla následovat. Pevně mě držel za ruku u sebe. Vešli jsme do domu, kde byla tma. Už bylo okolo jedné ráno, ale já nebyla ani trochu unavená.

*Ahoj, vsiml jsem si, že sestre furt zvoní mobil, takže jen tě chci ujistit, ze je doma. Josh*

Obrovský kámen vypadl z mého srdce po přečtení zprávy, kterou mi napsal bratr mojí nejlepší kamarádky. Nemohla jsem na ní být naštvaná za to, co mi řekla. Očividně byla mimo, navíc jsem tak trochu i sama cítila, že jsem byla celou tu dobu sobecká. Bolelo to, ale byla to pravda.

Řekla jsem o tom Harrymu, který se na mě jemně pousmál. Samozřejmě mě zajímalo, co mu Amber řekla, ale stále jsem si pokládala otázku, jestli si to nechci vyslechnout první od ní.

Dala jsem si v koupelně teplou, ale rychlou sprchu. Nechtěla jsem Harryho nějak zdržovat. Oblékla jsem se do jeho trička, protože jsem samozřejmě neměla tady žádné své věci. Snažila jsem se si pořádně umýt obličej, abych smyla všechny ty slzy, které se vpily do mých tváří. Už jsem se těšila do postele, proto jsem co nejrychleji vyšla ze dveří, svoje věci jsem složila na stolek do Harryho pokoje.