XI.

3.2K 111 2
                                    

Vešla jsem dovnitř, kde už na mě čekali rodiče. Objala jsem je na pozdrav, přičemž se na mě usmívali. Řekla jsem jim, že se půjdu nachystat na zítra do školy. Už při cestě jsem napsala Amber, jestli by mi mohla poslat, co dělali v době mé nepřítomnosti.

Vyšla jsem nahoru do pokoje, kde jsem si odložila batoh a lehla si na postel. Rozpláclá jsem na ní ležela. Nemohla jsem přestat myslet na to, co se stalo s Harrym. Vím, že nemůžeme být kamarádi, ani nemůžeme být nic víc, takže co teďka vlastně jsme? Povzdechla jsem si, jelikož jsem pořád musela myslet na to, jak se ke mně choval, tak mile, hezky. Taky jsem si v hlavě přehrávala jeho monolog, ve kterým v podstatě říkal, že nechce, abych se do něj zamilovala, protože mě nechce zranit. Utvořilo mi to motýly v břiše, kterým jsem prostě nedokázala zabránit.

Vstala jsem, abych se mohla převléct do šortek a nějakýho trika, protože jsem už nechtěla být v šatech. Když jsem se podívala na telefon, všimla jsem si, že Amber už mi poslala nějaký fotky poznámek z hodin, na který jsme spolu chodily. Na ostatní hodiny se zeptám kdyžtak zítra. Opsala jsem si něco do sešitu, ale bolela mě trochu hlava, takže jsem se na to po chvíli vykašlala. Přišla mi nějaká zpráva, proto jsem opět zvedla mobil.

*Ani jsme se nerozloučily, ale až zase přijedeš, napiš:**

Byla to zpráva od Charlie, nad kterou jsem se musela usmát. Je pravda, že jsme se nerozloučily, protože se asi po hodině na večírku hrozně opila, takže si ani nemohla nic pamatovat. Odepsala jsem jí s tím, že se určitě ozvu.

Nějakou dobu jsem koukala do blba, ale poté jsem se okolo sebe rozhlédla. Můj pokoj byl celý zasetý oblečením. Na stolku u postele stály asi tři misky a několik talířů. Bylo načase si uklidit.

Vstala jsem ze své židle, přičemž jsem se hned otočila zpět ke stolu, abych z něj sklidila všechny papíry. Tužky jsem vrátila do skleničky, kam patřily. Začala jsem ze země sbírat oblečení. Špinavé prádlo jsem házela na kupku, kterou jsem následně odnesla do koupelny. Nádobí jsem dala do kuchyně, kde jsem ho taky dala do myčky. Převlékla jsem si na posteli povlečení a prostěradlo. Plazila jsem se přitom tak, že když jsem úklid dokončila, bylo už okolo osmé večer. Rozhodla jsem se, že už dnes na nic nemám náladu, proto jsem se vysprchovala a poté oblékla do pyžama. Milovala jsem ten pocit čistě povlečených peřin. Pořádně jsem nasála tu krásnou čistou vůni. Uklízení pokoje mi vždycky pročistí hlavu, i tentokrát to taky docela pomohlo, i když mi Harry pořád ležel na mysli.

_

Za ty dva dny jsem toho moc zameškat nestihla, za což jsem byla ráda. Harry si mě ve škole nevšímal, čemuž jsem se vůbec nedivila. Byla jsem za to i ráda, jelikož by určitě zas všichni měli kecy. Ten drb o tom, že s Harrym spím už naštěstí docela pominul. Nevěděla jsem, jestli si mě nevšímá kvůli tomu nebo jen protože to pro něj nic neznamenalo, ale rozhodla jsem se to neřešit. Říkala jsem Amber o tom, jak jsem potkala svou kamarádku z dětství u babičky a že to bylo celý fajn, o Harrym jsem se nezmínila, nějak jsem na to neměla náladu. Možná jí to někdy řeknu, ale určitě o tom nebudu mluvit ve škole.

Jakmile jsem přišla domů ze školy jsem se šla vysprchovat, protože poslední hodinu jsme měli tělocvik, který mi dal nehorázně zabrat.

,,Jsi připravena na tu večeři?"zeptal se mě taťka kolem šestý večer, když jsem přišla do obýváku v teplácích. Vyděsilo mě to, úplně jsem na to zapomněla.

,,Dejte mi půl hodiny,"vystartovala jsem nahoru, normálně bych řekla, že se mi nechce, protože se budu stejně nudit, ale vím, jak je pro tátu důležitý, abychom tam šli jako rodina. Vybrala jsem si červený šaty, ne úplně uplý, ale ani ne široký. Rozpustila jsem si neposedný drdol, abych si mohla vlasy učesat a vyžehlit si je. Jemně jsem se namalovala, nechci působit nějak přepatlaně. Přišla jsem dolů. Táta byl v obleku, zatímco mamka měla krásný elegantní šaty.

Fine Line  | FF h.s.  ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat