Fine Line | FF h.s. ✓

XXII.

,,Rose? Jsi vzhůru?"zaslechla jsem najednou. Okamžitě jsem strachy otevřela oči, když mi došlo, že mamka byla u mě v pokoji. Podivila jsem se, jelikož vedle mě nebyl Harry. Koukla jsem se na mamku.

,,Už ano,"zasmála jsem se trochu, zatímco ona se usmála.

,,Máš dole nachystaný oběd, myslela jsem si, že bys chtěla už vzbudit,"zkřížila ruce na hrudi. Koukla jsem se na hodiny a až v tu chvíli mi došlo, že je půl dvanácté. Takhle pozdě jsem nevstala už několik měsíců.

,,To už je tolik?"protřela jsem si oči, přičemž jsem se opřela o jednu ruku, abych si mohla sednout.

,,Původně jsem tě nechtěla budit, protože si říkala, že nemůžeš spát, ale už je vážně pozdě. Myslíš, že bys mi potom mohla s něčím pomoct?"usmívala se, přikývla jsem jednoduše. Mamka odešla z pokoje. Nehorázně jsem se lekla, když se začal Harry zvedat ze země.

,,Bože, Harry!"málem jsem vyjekla. Zasmál se docela nahlas, měl dobrou náladu, což se mi líbilo.

,,Říkal jsem si, že bys nechtěla, aby tvoje máma věděla, že někdo tak dokonalý jako já u tebe strávil noc,"ušklíbl se, přičemž se ke mně nahl, aby mě políbil. Obešel postel, oblékl si kalhoty a tričko.

,,Jak dlouho si byl vzhůru?"koukala jsem na něj udiveně. Divila jsem se, že tu ještě byl, protože musel být vzhůru už minimálně několik minut.

,,Asi hodinu,"pokrčil rameny. ,,Nemohl jsem odejít, byla jsi až moc dokonalá."

Jeho slova mě přinutila začít se červenat. Cítila jsem teplo na mých tvářích, takže jsem si lehla, abych nebyla vidět.

,,Volal mi táta,"řekl najednou, když jsem ucítila, jak se jedna strana postele trochu prohloubila. Otočila jsem na něj hlavu s nakrčeným obočím. ,,Zval mě, abych za ním přijel."

,,Do Westoe?"ptala jsem se se zájmem v hlase. Jemně přikývl, přičemž se opřel. Položila jsem svou dlaň na tu jeho. Něžně stikl mou ruku a já se na něj pousmála. ,,Pojedeš tam?"

,,Chtěl jsem se zeptat, jestli bys nejela se mnou,"podíval se na mě. ,,Zítra na oběd."

,,Pojedu. Nevím, jak to vysvětlím rodičům, ale pojedu,"přikývla jsem. Pousmál se na mě a viděla jsem, jak se ke mně přiblížil. Spojil nase rty, ale já polibek prohloubila. ,,Musíš už jít."

,,Děkuju,"pošeptal do mých rtů. Projela jsem jeho vlasy. Oba jsme vstali, nevěděla jsem, jak udělám, aby Harry mohl v pohodě odejít aniž by si toho mamka všimla. Táta byl nejspíš v práci, takže o něj jsem se nějak nebála.

Tak nějak jsem pořád nemohla uvěřit, že je Harry vážně můj. Normálně by mi u člověka vadilo, kdyby se nazval dokonalým, ale Harry opravdu dokonalý byl. Stačilo mi se na něj kouknout a už jsem se pomalu roztékala. Nejkrásnější byl ten pocit, že to měl nejspíš on stejně se mnou.

,,Půjdu za mamkou, ty zatím odejdi,"řekla jsem mu, přičemž jsem od něj začala odcházet, ale on mě zastavil tím, že mě chytl za zápěstí, druhou ruku dal na můj krk a mě to v tu chvíli úplně připomnělo náš první polibek. Nasála jsem se na jeho rty, čemuž se malinko pousmál.

,,Uvidíme se,"rychle zmizel pryč z domu, já tam ještě chvíli zůstala stát, vykolejilo mě to. Odešla jsem za mamkou do koupelny, kde jsem jí pomohla dát věci do pračky.

,,Tak už mi to řekni, ať nemusím začínat já,"to, co mamka řekla mě trochu vyděsilo. Nechápala jsem, co tím myslí.

,,C-co?"zarazilo mě to, takže jsem stála jako solný sloup.