Fine Line | FF h.s. ✓

XLIII.

Poklepávala jsem nervózně nohou. Bylo to tady, teď se rozhodne, jestli mám šanci na Columbijské vůbec nastoupit. Měla jsem strach, ale zároveň jsem se hrozně těšila.

Otevřela jsem dopis, chvíli jsem pročítala začátek, když v tom jsem si na konci dopisu přečetla, že by mě opravdu rádi pozvali na den otevřených dveří. Málem jsem vykřikla radostí. Nevydržela jsem to a skočila jsem tátovi okolo krku. Byla jsem tak moc šťastná, už jsem se nemohla dočkat. Mamka se smála stejně jako táta. Znovu jsem si pročítala dopis, který mě tak moc rozveselil.

To nebylo všechno, za co jsem byla šťastná. Za pár minut pro mě měl přijet Harry. Prý mi chce neco ukázat. Byl pátek, takže jsem tak nějak počítala s tím, že se to možná protáhne, proto jsem se předem s našima domluvila. Už jim tolik nevadilo, že jsem byla s Harrym tolik, když ho poznali. Líbil se jim a za to jsem byla vážně ráda.

Když zazvonil zvonek, málem jsem vyskočila ze židle. Přiběhla jsem ke dveřím, před kterými už stál Harry. Podivila jsem se, když byl v saku a držel před sebou puget růží. Vyděšeně jsem na něj koukala, kam mě chce vzít?

,,Běž se převlíct, nemáme už moc času,"koukl se na hodinky. Pořád jsem nechápala, ale když mi naznačil ať spěchám, rozhodla jsem se od něj vzít kytici, kterou jsem dala do vázy a šla jsem se převléct. Vůbec jsem nestíhala. Musela jsem se přelíčit, nevěděla jsem, co si mám vzít na sebe.

Hrozně mě překvapil.

Nakonec jsem si vybrala modré šaty po kolena, vršek byl uplý a od pasu dolů se sukně malinko rozšiřovala, ale ne moc. Dala jsem si po dlouhé době výraznou rtěnku. Nevěděla jsem, kam mě chtěl vzít, ale těšila jsem se. Možná měl na mysli nějakou večeři nebo něco.

Vrátila jsem se dolů, kde jsem se rozloučila s rodiči a přišla jsem k Harrymu, který stál venku opřený o své auto. V tom černém obleku vypadal zatraceně sexy. Zase si hrál se svým prsteny, když v tom si uvědomil, že stojím pár metrů před ním. Zvedl na mě hlavu, ten pohyb mi nahnal husinu po celých zádech. Vypadal tak dokonale, když se jeho oči zaměřily na mé tělo. Malinko pootevřel pusu, což mě donutilo se začervenat.

Jeho zelené oči mě propalovaly pohledem čím víc, jak se ke mně přibližoval. Drsně se přitiskl na mé rty, takže moje rtěnka se okamžitě rozmazala, ale nevadilo mi to. Za tenhle pocit bych dala cokoliv.

,,Nemůžu tomu uvěřit,"pošeptal po chvilce pár centimetrů od mé pusy. Malinko jsem se zadýchala, stejně jako on, kvůli nepřetržitému líbání.

,,Čemu?"nespouštěla jsem oči z jeho rtů. Ruce jsem měla na jeho bocích, zatímco on své držel na mém krku. Bylo to tak příjemné, přišlo mi, jako bych už si bez něj nedokázala představit svůj život. Užívala jsem si každou chvíli strávenou s ním, tak moc mi na něm záleželo.

,,Tomu, že jsi jen moje,"pohladil palcem můj krk. Při jeho slovech se mi rozbušilo srdce. ,,Můžeme jít?"

Nasedli jsme do auta. Stále jsem nevěděla, kam mě chce vzít, ale bylo mi to jedno, protože bych s ním jela kamkoliv. Musela jsem pořád myslet na to, co mi řekl. Člověk by si myslel, že si na to zvyknu, ale od něj něco takového vždy znělo výjimečně. Celou cestu jsem se usmívala jako sluníčko.

Harry sáhl na mou ruku, kterou jsem měla položenou na svém stehně. Jemně ji stiskl. Koukla jsem se na něj a všimla jsem si, že má na tváři podobný úsměv jako já.

Zastavili jsme před nějakým velkým domem. Bylo to divadlo. Hrozně jsem se divila, že mě Harry vzal zrovna sem, ale byla jsem neskutečně ráda. S úsměvem jsem vystoupila ještě před Harrym, který mě ale hned dohnal. Prohlížela jsem si krásnou budovu, která přede mnou stála. Kochala jsem se tou nádhernou architekturou. ,,Nevadí ti to? Myslel jsem, že bys mohla být ráda..."zněl trochu nervózně, takže jsem mu věnovala široký úsměv. Své rty jsem natiskla na ty jeho.