Fine Line | FF h.s. ✓

IX.

Vzbudila jsem se celá spocená. Peřina byla snad až na druhé straně pokoje. Zhluboka jsem se nadechovala, abych dostala do hrudi postrádaný vzduch. Co to sakra bylo?

Snažila jsem se si sen opět přehrát v hlavě, ale čím víc jsem si ho opakovala, tím víc jsem zapomínala. Seděla jsem na lavičce, vedle Harryho. O něčem jsme se bavili, když v tom mě chtěl políbit, ale já mu to nedokázala opětovat. Brečela jsem, nevěděla jsem kvůli čemu, ale odtáhla jsem se od Harryho a běžela jsem pryč. Všechno z toho snu bylo tak nejasné a já se pořád musela přesvědčovat, že to byl jen sen.

,,PRIM!"slyšela jsem ohromně hlasitě volání, ale když jsem se rozhledla, nikoho jsem neviděla. Mám snad už i halucinace kvůli němu? Sekla jsem sebou na postel, přičemž se mi z očí spustily kapky slz. Ani jsem nevěděla, proč brečím. Odmítala jsem si přiznat to, že brečím kvůli hlavě celé pomotané od Harryho.

Podala jsem si peřinu, do které jsem se zachumlala, jako by to byl někdo, koho chci pořádně obejmout a nepustit. Chtěla jsem usnout, ale vůbec mi to nešlo, už zase. Byly čtyři ráno, což znamenalo, že za tři hodiny vstávám do školy, ale ne, já prostě nemůžu spát normálně.

,,Zlato, vstávej, musíš do školy,"ucítila jsem jemné pohlazení na mém rameni, přeci jen jsem na chvilku usnula. Přikývla jsem se zavřenými oči, ale když jsem se dozvěděla, kolik je, vystartovala jsem z postele jako motorová pila. Už teď jsem šla pozdě na hodinu, super, první zaspání a to na tuhle školu chodím měsíc.

Hodila jsem na sebe první oblečení, které jsem viděla, protože jsem vybíráním fakt nemohla ztrácet čas. Byla jsem vděčná, když jsem se dozvěděla, že táta ještě neodjel do práce, takže mě mohl hodit.

Dojeli jsme do školy, táta ani neparkoval. S úsměvem jsem mu poděkovala, na což se usmál taky a pomalu odjel. Vyběhla jsem ke škole, kde na chodbách bylo úplně prázdno. Všichni byli ve svých třídách, kam jsem já zamířila taky. Vešla jsem do hodiny ekonomie, naštěstí učitel moc neřešil můj pozdní příchod, za což jsme byla neskutečně vděčná.

,,Byla jsi s Harrym?!"vyjela na mě po další hodině rozzuřeně Kaylee.

,,Ehm...proč bych měla být s Harrym?"nakrčila jsem nechápavě obočí. Trochu znejistila, ale hned to nahradil zase naštvaný výraz. Hodila vlasy, což značilo její odchod. Odpovědi už se mi asi nedostane.

,,Rose, tajíš mi něco?"přišla ke mně trochu posmutněle Amber. Vůbec mi nedocházelo, o čem to asi mohla mluvit. Taky jsem měla v hlavě otázku, proč Kaylee tolik naštvala možnost, že bych s ním byla, přeci jen, nemyslela jsem si, že by to bylo mezi nimi vážnější než sex.

,,Co bych ti sakra měla tajit, Amber?"řekla jsem trochu naštvaně, jelikož jsem nic nechápala.

,,Po celé škole se říká, že když byl včera Harry u Kaylee, ze spaní křičel tvoje jméno,"pověděla spíš šeptem. Hrozně se mi rozbušilo srdce nad vzpomínkou z dnešní noci, kdy jsem slyšela, jak Harry volá moje jméno. ,,Potom někam odjel, Kaylee si očividně myslí, že s tebou spí."

,,Amber, věř mi, že s Harrym nic nemám. Kdybych měla, řekla bych ti to, ale nemám a ani mít nechci,"ujistila jsem jí i sebe.

,,Dobře, ale myslím, že ta věc jen tak neustane,"povzdychla si. Rozhlédla jsem se, přičemž jsem viděla, jak na mě polovina chodby blbě čumí. Rychle jsem odešla na záchodky, kde jsem se schovala do kabinky. Nesnáším být středem pozornosti, už vůbec ne díky takovýhle věci. Musím si promluvit s Harrym. Jenže Harry nebyl ve škole, domů za ním nepůjdu, takže to bude muset počkat.