Fine Line | FF h.s. ✓

VII.

Nedokázala jsem se z dneška vzpamatovat. Událo se toho tolik a já byla psychicky hrozně unavená. Celý večer se mi přehrával v hlavě furt dokola. Tanec, ten zmlácený kluk, pláž s Harrym. Harry byl ten problém. V každé vzpomínce z dneška byl Harry, na kterého jsem za boha nedokázala přestat myslet, i když jsem si přála opak. Nesnášela jsem se za to, že přemýšlím nad tím blbcem. Donutil mě se s ním cítit tak bezpečně, tak hezky a pak mě stejně donutil si uvědomit, že to je jen v mé hlavě. Nechápu, co to do něj vjelo. Po cestě domů už na mě ani nepromluvil, což mě hrozně vytáčelo, protože jsem si myslela, že možná po dnešku se něco změní, ale opět jsem se šeredně mýlila.

V jeho teplácích jsem zalehla do postele, nebyla už jsem schopná vůbec ničeho. Zachumlala jsem se do naprosto dokonale vychlazené peřiny, což mě donutilo okamžitě usnout.

Probuzena ranním světlem jsem si uvědomila, že ležím úplně obráceně. Jsem si jistá, že jsem usínala hlavou na polštářích, zatímco teď jsem na nich měla svoje nohy. Povzdechla jsem si, jelikož jsem si absolutně nemohla vzpomenout, co se mi zdálo, ale muselo to být něco zajímavého.

Za jednu věc ze včerejška jsem byla ohromně vděčná a to za to, že jsem nepila, takže mi nebylo zle. Taky jsem si vzpomněla na Amber a Louise, donutilo mě to se usmát. Doufám, že to dopadlo dobře, ale podle toho, co jsem viděla jsem si skoro jistá, že ano.

Koukla jsem se na hodiny, které ukazovaly půl jedenácté ráno. Na to, že jsem domů došla okolo třetí v noci si myslím, že jsem se vzbudila možná až moc brzy. Jelikož zrcadlo bylo hned vedle mé postele, jen co jsem vstala jsem se musela vyděsit. Vypadala jsem naprosto hrozně. Makeup jsem měla rozmazaný po celé tváři, vlasy mi trčely snad kamkoliv to šlo, navíc ty obrovské tepláky a tričko tomu moc nepomáhali. Vypadala jsem opravdu komicky, takže po lehkém zděšení jsem se musela sama sobě zasmát.

Zasedla jsem za stolek, na kterém byla položena micelární voda, po níž jsem se natáhla, abych mohla odlíčit včerejší makeup. Zase jsem si na všechno začala vzpomínat. Harry. Povzdechla jsem si při vzpomínce na jeho doteky. Byly tak jemné, přesto plné vášně. Nevěděla jsem, jestli se mám proklínat nebo milovat za to, že jsem ho nedovolila mě políbit. Na kůži se mi objevila hrubá husina při vzpomínce na to, jak mi Harry rozepínal šaty. Oklepala jsem se z lehkého transu a vrátila se k odličování obličeje. Neprožívej to tolik.

Natáhla jsem se po ručníku, který visel vedle sprchy na věšáku. Tuhle sprchu jsem opravdu potřebovala, abych ze sebe aspoň trochu smyla ten stres ze včerejška i vlastně dneška. Ve chvíli, kdy jsem vyšla z koupelny, jsem zaslechla rodiče, jak si o něčem povídají.

Jen, co jsem došla dolů úplně zmlkli. Nechápala jsem, ale až moc mě bolela hlava na to, abych se jich ptala, jestli se něco děje. Mávla jsem jim na pozdrav, přičemž jsem hned šla do kuchyně. Měla jsem nehorázný hlad, navíc jsem měla hodně času, proto jsem se rozhodla si udělat míchaný vajíčka se salátem a opečenou bagetou. Hrozně jsem se na to těšila, jelikož jsem naposledy jedla včera asi v pět večer.

Jakmile jsem snídani dodělala, dala jsem všechno na talířek. Zamířila jsem se snídaní do pokoje. Rodiče už v obýváku nebyli, proto jsem usoudila, že táta jel do práce, mamka šla možná do ložnice, vypadala docela unaveně.

Venku bylo dneska trochu zataženo, vypadalo to, že brzy bude bouřka. Jen co jsem si sedla na postel, abych se mohla najíst, mi zapípal mobil. Koukla jsem se na příchozí zprávu od Amber.

*Muzeme se nekde sejit? Musime mluvit o včerejšku*

Hrozně se mi nikam nechtělo, navíc v tomhle počasí.