Fine Line | FF h.s. ✓

XXIV.

,,Harry už teď nestíháme, co ti tak dlouho trvá?"volala jsem na něj zezdola ráno. Měli jsme být za půl hodiny ve Westoe u jeho táty a Harry pořád nešel dolů. Ani jsem nevěděla, co tak dlouho chystal. Vždycky to trvá mě dýl, už jsem chápala, jak musí být čekání otravný.

Otočila jsem hlavu ke dveřím, které se začaly otevírat. Jakmile jsem spatřila známý obličej pana Creevese, málem se mi podlomily nohy.

,,D-dobrý den,"zakoktala jsem se, abych ti zahnala, zakašlala jsem. Šel z něho strach a to ani nebyl rozčílený.

,,Copak tu pohledáváte, slečno Ryanová?"přišel ke mně blíž. Zatřásla jsem se při jeho blízkosti. Projížděl mě pohledem, což mi nahnalo škaredou husí kůži. Bylo mi z něj zle.

,,Já...vlastně čekám na vašeho syna,"trochu jsem odstoupila, ale on prostor opět vyplnil. Sakra kde je ten Harry?

,,Opravdu?"cítila jsem jeho dlaň na mém boku. Klepala jsem se jako ratlík. Najednou stiskl můj měkký zadek. Bez zaváhání jsem mu vlepila facku, což ho ode mě odehnalo. Rychle jsem od něj odběhla o kousek dál, když v tom jsem si všimla, že Harry konečně přichází dolů ze schodů. Jakmile spatřil Anthonyho, na jeho tváři se objevil podivený výraz.

,,Měl si být pryč až do zítra,"přišel ke mně, za což jsem byla ráda. Byla jsem opravdu vyděšená, potřebovala jsem, aby mě Harry políbil, objal, chytl mě za ruku, cokoliv. Jsem já snad magnet na úchyly?

,,Jedna konference se přesunula na jiný termín, někam se chystáš?"ptal se, ale byl slyšet jasný nezájem v jeho hlase. Nenáviděla jsem ho doteď a teď se ta nenávist ještě zdvojnásobila.

,,Nedělej, že se zajímáš,"položil ruku na můj pas a vedl mě ke dveřím. Hned co jsme byli od domu dostatečně daleko jsem se Harrymu omotala okolo pasu. Očividně ho to překvapilo. ,,Stalo se něco?"

,,Ne, jen jsem potřebovala obejmout,"zachumlala jsem se do jeho hrudi. Přitiskl si mě k sobě ještě víc, musela jsem se tomu pousmát. Pořád jsem cítila stisk od toho hnusného chlapa. Harrymu jsem o tom nemohla povědět, měla jsem hrozný strach, co by se stalo. Ten muž byl nebezpečný a moc dobře jsem to věděla, musela jsem Harryho od něho co nejvíce chranit.

,,Budu tě objímat kdykoliv si zamaneš,"vlepil mi několik polibků na temeno hlavy. Pošeptala jsem mu jemné 'děkuju' do hrudi. Už byl ale čas odjet, abychom tam byli chvíli před dvanáctou.

Ukázalo se, že Beckham, táta Harryho, chtěl svému synovi představit jeho přítelkyni. Ze začátku jsem se bála Harryho reakce, ale překvapil mě, když za celou dobu neměl ani jednu blbou poznámku. Viděla jsem, že je za tátu rád. Asi se opravdu hodně změnil od doby, co ho viděl naposledy. Přál mu to, byl za něj šťastný. Harry byl skvělý člověk, i přesto mi ale dokázal ublížit, na to jsem si ale v tuhle pozitivní chvíli zakázala myslet.

Od pana Stylese jsem zjistila, že se s Harrym viděli před pár lety, ale Harry neměl vůbec žádný zájem o nějaký kontakt. Přišlo mu jako zázrak, když se zde před pár týdny objevil. A ještě k tomu se mnou.

Thea, Beckhamova přítelkyně působila na pohled mile. Měla i příjemný hlas, dobře se s ní povídalo. Chvilku jsem s ní mluvila, když Harry se svým tátou někam odešli. Říkala mi, že jsou spolu už nějaký ten pátek a Beckham vždy o Harrym krásně mluvil, byl však vždy smutný, že s ním nemá žádný kontakt. Potom se mě sama ptala na Harryho, moc jsem nevěděla co říct. V tu chvíli mi došlo, že o Harrym v podstatě skoro nic nevím. Ani on o mě vlastně nic neví. V tu chvíli mě to trochu rozmrzelo, protože přesto, že jsem ho znala tak dobře, neznala jsem ho skoro vůbec. Neznala jsem ani jeho oblíbenou barvu, i když mě napadlo, že to asi bude černá.