Fine Line | FF h.s. ✓

XIX.

Probudila jsem se, když nás přišla vzbudit paní učitelka Hammings, byla tu jako druhý doprovod kromě pana učitele Trishe. Bolely mě oči, jelikož mě pálily ještě od včerejšího pláče.

Měli jsme dvacet minut na nachystání, potom jsme byli svoláni do společné místnosti. Seděla jsem na gauči, barevné triko zavázané do uzlu s černými potrhanými kraťasy. Vedle mě seděla Amber a Judy, což byla jedna dívka se kterou jsme byly na pokoji. Včera se taky vzbudila, asi jsem brečela až moc nahlas. Cítila jsem se trapně, ale utěšovala mě a nějak jsme se začaly bavit.

Celou dobu jsem se snažila nezvednout pohled od země, protože už když jsem vešla, ucítila jsem na sobě Harryho propalující pohled.

Učitelé nám říkali něco o tom výletu k Stone Mountain. Bylo to jenom kousek od města. Docela jsem se těšila, i když včera bych se asi těšila víc. Tenhle výlet se mi solidně posral.

,,Tak můžete jít k autobusu,"řekl pan Trish s úsměvem na tváři. Dala jsem si sluneční brýle do vlasů, zatímco jsem zvedla obličej. Přímo jsem navázala oční kontakt s Harrym. Zachvěla jsem se, bylo mi špatně z pohledu na něj a taky z toho, že jsem pořád nedokázala jeho polibky setřást z mojí kůže. Nejhorší na tom bylo, že jsem chtěla víc, chtěla jsem cítit jeho rty na mých. Chtěla jsem, aby se mě dotýkal. Ale to nešlo.

,,Rose, jdeš?"vytáhla mě Amber z menšího transu. Zmateně jsem přikývla, přičemž jsem konečně odvázala pevný kontakt, který jsem doteď držela s Harrym.

Dojeli jsme na místo, všichni vystoupili z autobusu a rozdělili jsme se na tři skupinky, jedna s panem učitelem Trishem, druhá s paní učitelkou Hammings a třetí s nějakým průvodcem. Samozřejmě, s mým štěstím jsem nebyla ani s Judy, ani s Amber. Jediný, s kým jsem se z mé skupinky bavila byl Harry, ale s tím jsem opravdu žádný kontakt právě teď neměla v plánu navazovat.

Pan Trish nám začínal povídat nějaké zajímavosti o různých vytesaných sochách. Bylo to zajímavé, ale přišlo mi, že jsem jediná opravdu poslouchala. Rozhlížela jsem se okolo sebe, byla to krása.

,,Prim? Prim, můžeš..."cítila jsem velkou dlaň na mém zápěstí. Okamžitě jsem odskočila.

,,Nedotýkej se mě,"snažila jsem se šeptat, abych nevyrušila učitele. Zkřížila jsem ruce na hrudi, koukla jsem se pryč, zatímco Harry stál pořád kousek ode mě. Chtěla jsem, aby odešel, ale nestalo se. Naše skupina se posunula o kousek dál, takže jsem je následovala. Opřela jsem se o zábradlí, přes které bylo vidět přímo na skálu. Bylo to úžasné. Rozhodla jsem se požádat jednu o rok mladší holku o fotku, která se náhodou docela povedla. Poděkovala jsem jí, zatímco ona se na mě usmála. Dala jsem si mobil do kapsy.

Jemně jsem se natočila, jelikož jsem cítila Harryho pohled, koukal se mi na zadek. Došlo mi, že moje kraťasy jsou docela krátké. Převrátila jsem očima, když si všiml, že na něj koukám. Odvrátil pohled.

Harry's pov

Cítil jsem se tak hrozně. Dala mi facku, ta dokonalá malá bytost byla tak naštvaná, zklamaná, že mi dala facku. Aby toho nebylo málo, ještě brečela. Ani nedokážu spočítat kolikrát jsem ji viděl brečet jen kvůli mě. Jsem takovej hajzl.

Přišlo mi, že to snad udělala naschvál, aby mě vyprovokovala. Měla odkryté nádherné břicho, na které jsem skoro do té chvíle ani nikdy pohled neměl. Vlasy měla vlnité jako obvykle, pohupovaly se jí po ramenou. Měla naprostý právo být na mě naštvaná, jenže tohle bylo horší. Když se mi koukala do očí, viděl jsem znechucení. Bolelo to, nikdy mě tímhle způsobem nic nebolelo. Viděl jsem na sobě položených už tolik znechucených očí, ale nikdy mě to nezajímalo, až dokud nepřišla ona.