Fine Line | FF h.s. ✓

XLIX.

Nemohla jsem přestat brečet, všechno se mi nakupilo do hlavy. V tu chvíli jsem si připadala tak silná, ale teď toho hrozně lituju, cítila jsem se děsně, řekla jsem mu, že ho nesnáším, ale přitom to není vůbec pravda. Jenže na druhou stranu, co jsem měla dělat?

Moje myšlenky mě rozežíraly zevnitř.

Seděla jsem uprostřed postele, obličej položený v dlaních. Vydávala jsem hrozné vzlyky, takové když už nevíte, co máte dělat, tak se snažíte ze sebe dostat všechno, co vás trápí v slzách.

Jakmile mě přešlo to hromovité brečení, položila jsem se na postel a začala si k tělu tisknout polštář, jakobych snad měla někoho obejmout. Byla jsem zničená, ze sebe, z Harryho, ale i z Kaylee. Potřebovala jsem, aby mi teď někdo řekl, že to bude v pohodě, jenže Harry tu nebyl, ani nemohl, nepustila bych ho, nejspíš by tu ani být nechtěl, řekla jsem mu, že ho nesnáším, ale jediný, koho nesnáším jsem já sama.

_

Amber's pov

Už se to stalo před docela dlouhou dobou, ale mě to stále užíralo. Louis nebude každý den se mnou. Možná kdybych mu řekla, co se stalo, třeba bychom si to nějak vysvětlily, ale já ho nenechala ani nic říct. Věděla jsem, že si s ním budu muset dřív nebo později promluvit, ale snažila jsem se tomu vyhýbat co nejvíc to šlo. Rose mě do toho často snažila donutit, ale já to prostě nezvládla. Připadala jsem si tak nechutně, tak zle, prostě mi přišlo, že jsem nejhorší člověk na planetě.

Celý týden jsem přežívala hroznou náladu Rose, ani jsem pořádně nevěděla, co se stalo, neřekla mi to.

Po dlouhém přemlouvání se mi nakonec povedlo dokopat jí k tomu, aby se mnou šla do jednoho klubu. Vymlouvala se, že pila minulý týden, ale já nechtěla pít, chtěla jsem s ní prostě mluvit. Měla jsem pocit, že mě potřebuje a ona mi pomáhala tak moc, že jsem taky jednou chtěla být ta, která ji vytáhne na nohy.

Setkaly jsme se před klubem, měla skiny džíny s tílkem a na ramenech jí visela bunda, slušelo jí to. Pozdravila mě, snažila se o úsměv, ale já ji to nevěřila. Byla smutná, kvůli Harrymu, to mi bylo jasný, ale já chtěla znát celou pravdu.

Vešli jsme dovnitř, kde bylo plno lidí. Nesnášela jsem kluby, občas jsem byla párty typ, ale zrovna v tuhle chvíli jsem litovala toho, že jsme sem šly.

Všimla jsem si, že Rose do sebe hned kopla asi tři panáky. Nakrčila jsem obočí a odtáhla jsem jí od baru. ,,Co děláš? Chci pít,"vrátila se a dopila ten třetí.

,,Sama si říkala, že pít nechceš, pila si minulý týden,"připomněla jsem jí. Převrátila očima. ,,Rose, řekni mi, co se děje. Už mě to nebaví, proč od sebe všechny odstrkuješ? Teda především Harryho."

,,Z vás se teď jako stali přátelé nebo co?"zkřížila ruce na hrudi.

,,Ne, jen tě nerada vidím smutnou, jsem tvoje kamarádka, dobře? Můžeš mi říct všechno, doufala jsem, že to už víš,"hodila jsem na ní posmutnělý výraz. Měla jsem jí tak ráda, jen jsem chtěla, aby se měla dobře a věděla jsem, že to může jedině, když bude s Harrym.

,,Řekla jsem mu, že ho miluju,"sedla si do boxu, přičemž si dala dlaně do obličeje. Je pravda, že něco podobného jsem čekala. ,,A taky jsem s ním spala."

,,Bylo jasné, že k tomu dojde, Rose,"pohladila jsem jí po rameni, zatímco jsem si sedala naproti ní.

,,Jenže on mi to neřekl, chápeš? Nemiluje mě a ještě to vykecal několika lidem, hlavně teda Kaylee, která mi okamžitě musela připomenout, že jsem jedna z mnoha, se kterými spal. Nezvládám to, Amber,"málem se rozbrečela. Povzdechla jsem si, bylo mi jí hrozně líto. Nechtěla jsem, aby se takhle cítila.