XV.

2.9K 95 7
                                        

Přímo přede mnou se udávala rvačka Harryho a Louise. Harry byl o dost vyšší, silnější než Louis, takže bylo jasný, že Harry bude mít navrch. Slíbil mi, že to neudělá, ale přesto si nedal říct. Amber se je snažila od sebe odtáhnout, ale nehnulo to s nimi. Louis se snažil ze všech sil bránit. Já jen stála a nepřítomně koukala, viděla jsem Amber, že chce pomoct. Bylo tam několik lidí, ale nikdo se neodvážil Harrymu odporovat, takže to zase bylo na mě. A tentokrát ještě na Amber. Zhluboka jsem se nadechla.

,,Harry, nech ho na pokoji!"přišla jsem za nimi po té, co jsem se dokázala nějako vzpamatovat. ,,Sakra nechte se!"

,,Jdi do hajzlu!"nekontrolovatelně na mě zakřičel. Bála jsem se, že to s Louisem neskončí dobře, takže jsem prostě musela zasáhnout. Začala jsem do Harryho strkat, chvíli stál jako sloup, ale nakonec jsem ho dokázala od něj odtrhnout. Louis se okamžitě sesunul k zemi, ale byla s ním Amber, takže jsem neměla takový strach.

,,Slíbil si mi, že to neuděláš!"začala jsem na něj ječet. Byla jsem opilá a když jsem se koukla do jeho očí, poznala jsem, že taky určitě není střízlivý.

,,Sama si řekla, že mi nevěříš, tak si mi neměla věřit ani v tomhle,"řekl už klidněji, než předtím, ale stále byl trochu vzteklý. Všichni tu scénu pozorovali, až mě to začínalo štvát.

,,Nemáte jiný věci na práci?!"zakřičela jsem na nejbližší skupinku lidí, která na nás upínala zrak. Asi jsem je musela vážně vyděsit, protože se otočili na odchod. Vrátila jsem pohled k Harrymu. ,,Můžeš mi vysvětlit, proč si to udělal?!"

,,Chtěl jsem, prostě jsem chtěl vidět, jak trpí. A chtěl jsem vidět, jak budeš trpět ty, až to uvidíš,"zadíval se mi přitom hluboko do očí. Jakoby mi srdcem proletěla kulka. Přišlo mi, jako bych měla přestat dýchat, ale skončilo to jen u toho, že jsem se naklonila do koše a začala jsem zvracet. Ucítila jsem jeho dotek na svém rameni. Vytáhla jsem z kabelky kapesníčky, abych si utřela pusu. Bylo mi hrozně.

,,Nedotýkej se mě,"odstrčila jsem ho od sebe.

,,Prim...nemyslel jsem to,"nenechala jsem ho domluvit a odhodila jsem jeho ruku, která se ke mně opět blížila.

,,Jasný, nikdy tak nic nemyslíš, ale stejně to řekneš. Nebaví mě to, nech mě už prostě být!"po dořeknutí této věty jsem odešla k Amber a Louisovi. Louis měl zase celý domlácený obličej. Neříkám, Harry na obličeji taky něco měl, ale Louis na tom byl mnohem hůř.

Jelikož Louis nechtěl volat sanitku, Amber se nabídla, že ho doprovodí domů. Rozloučila jsem se s nimi a sama jsem se rozhodla, že už taky půjdu domů. Bylo toho na mě moc, navíc jsem cítila, že se mi zase chce zvracet.

_

Ani nevím jak, probudila jsem se u sebe v posteli, převlečená do pyžama. Protáhla jsem se, jelikož moje celé tělo bylo jako ztuhlé jako socha. Chytla jsem se za hlavu, protože jsem cítila, jako by mi do mozku někdo zapíchl desítky špendlíků. Pomalu jsem si začínala rozpomínat na to, co se včera dělo. Rozhodla jsem se napsat Louisovi, jestli je v pořádku. Jakmile mi přišla správa, která mi potvrdila, že v pořádku je, oddychla jsem si. Měla jsem o něj strach, jelikož ho Harry včera dost zřídil. Nechápala jsem, proč to udělal, ale ani jsem si nebyla jistá, že chci vědět proč.

Dnes měli přijet rodiče, takže jsem se musela zvednout, abych trochu poklidila dům. Ještě na půl hodinky jsem si natáhla budík, ale jakmile znovu zazvonil, vstala jsem. Šla jsem se vysprchovat, protože jsem si nebyla jistá, jestli jsem to včera udělala. Smyla jsem ze sebe všechen alkohol, ale stále mi nebylo úplně nejlépe.

Fine Line  | FF h.s.  ✓Příběhy, které tě pohltí. Začni objevovat