My Annoying Brother

13.KAPITOLA

Z pohledu Shawna

Políbím Clark, což už prostě chci udělat hrozně dlouho. Zároveň je to moje úplně první pusa. Clark ale místo toho, aby mi pomohla mě odstrčí.
,,Clark... Moc se ti omlouvám" řeknu a píchne mě u srdce. Tak jestli jsem něco v životě posral, je to tohle. Clark má na obličeji zmatený ale i naštvaný výraz.
,,Vy Mendesové jste oba úplně stejný!" zařve na mě a mně se udělá špatně.
,,Ne, Clark prosím, nech mě to vysvětlit"
,,Co chceš vysvětlovat?! Mendesi jdi do prdele" druhou větu řekne potichu a se slzami v očích odejde.

,,Ale ale bráško, tohle se ti moc nepovedlo" přijde člověk, kterého teď opravdu nechci vidět.
,,Cole prosím nech mě"
,,Oh, utápíš se v depresích? Ani se ti nedivím"
,,Říkám buď ticho!" zařvu na něj z plných plic a celá chodba se na mě koukne.
,,Taky by mi nebylo dobře, kdyby se holka, která mě právě odstrčila od polibku líbala s mým bratrem. Jo a že to bylo kurva dobrý" řekne a mně projede mráz po zádech.
,,Cože?" řeknu potichu, téměř neslyšně.
,,No jo, holt si vybrala. Ale tebe ne"
,,Cole, jestli jsi neslyšel. Nenávidí nás oba, tak se laskavě uklidni. Nevěřím, že jste se spolu líbali"
,,Hm, tak se zeptej jí. Nebo klidně mamky s Aaliyah" řekne a já to nevydržím.

Zabalím si věci co mám a vyjdu ze školy. Stejně mám individuální plán, nemusím do školy chodit a teď na to vážně nemám náladu. Nasednu do svého auta a odjedu domů. Vejdu do baráku a zabouchnu dveře. Zavrčím a praštím pěstí do stěny. Praštím dost silně, takže si odřu klouby do krve. Kouknu se na ně a syknu bolestí.
,,Co tady proboha děláš?" řekne mi mamka, která právě přišla z obýváku.
,,A proč nejsi ve škole?" zeptá se.
,,Nemusím tam být, mám individuál"
,,Shawne tohle nezkoušej, to že jseš slavnej neznamená, že nebudeš chodit do školy"
,,Mami já tam nejdu. Já jsem něco udělal a už tam nikdy nepůjdu"
,,Pojď, povíš mi to" řekne a táhne mě do koupelny jak malého kluka.

Dotáhne mě k umyvadlu a začne mi omývat ty klouby, já u toho slabě syknu.
,,Tak co se stalo?" začne mě mamka vyzvídat.
,,No, víš jak tu byla Clark, ta dlouhovlasá brunetka?"
,,Ano, vím"
,,No. Já ji políbil"
,,Ajaj. A ona?"
,,Odstrčila mě. Pak ke mně přišel Cole a řekl mi, že s ním se líbala. Nechápu to, vždyť jsme vzhledově stejní a já nejsem děvkař. Proč mají radši jeho?"
,,Shawne s tím se netrap. Jestli je nezajímáš, je to jejich chyba. Jsi mladý, chytrý, hodný a hezký muž a pokud o tebe nestojí, je to jejich vina"
,,Asi máš pravdu. Ale co když si nikoho nenajdu"
,,Prosimtě, někoho si určitě najdeš. Jenom to chce čas" řekne mamka a pohladí mě po tváři.

,,Děkuju mami. Asi půjdu do školy, nemůžu se jí vyhýbat navěky"
,,Správně Shawne, jenom počkej, obvážu ti ty klouby"
,,Mami všichni si budou myslet, že jsem slaboch"
,,To si myslet nebudou, spíš to vypadá, jako by jsi šel boxovat"
,,Jasně, jednou rukou" ušklíbnu se a mamka mi dá pohlavek ze srandy.
,,Už jdi do té školy" pobídne mě mamka a já si vezmu všechny věci a dojdu k autu. Sednu si na místo řidiče a nastartuju, vycouvám z příjezdové cesty a dojedu k odjedu zpátky do školy.

Dojdu k třídě, kde máme mít právě teď hodinu a zhluboka se nadechnu a vydechnu. Sáhnu na kliku a otevřu.
,,Dobrý den, já se omlouvám, já jsem musel něco zařídit" řeknu a učitel kývne. Výhoda individuálního plánu, nikdo se neptá, kde jsem byl. Teda, alespoň učitelé ne. Tuhle hodinu zrovna sedím s Courtney. Naštěstí ne s Colem nebo hůř, Clark. Vím, že jsem to pokazil a teď se se mnou asi ani už nebude bavit.
,,Ahoj Courtney" zašeptám.
,,Ahoj Shawne" usměje se. Já si položím věci na lavici a nevědomky dám ruce na stůl.
,,Co se ti proboha stalo?" zeptá se starostlivě.
,,Ale nic, to neřeš" odbiju ji.
,,Dobře, ty i Clark se dneska chováte divně, stalo se něco?"
,,Mendes, ticho! A výjimečně ne Cole" řekne učitel a zamračí se na mě.
,,Řeknu ti to pak" řeknu a snažím se dávat na zeměpisu pozor. Moc to ale nejde, když už nemyslím na Clark, myslím na to v jakých z těch zemích jsem měl koncert a v jakých ho budu mít ve velkém tour 2019.

Po hodině mě Courtney dotáhne do knihovny, kde nás nikdo rušit nebude.
,,Tak co, co se stalo? Clark se mnou skoro nemluví"
,,Podělal jsem to. Jáá... Prostě jsem jí dal pusu.
,,Cože jsi udělal?!" zeptá se mě překvapeně, ale vůbec ne naštvaně.
,,No, prostě jsem si myslel, že. Já vlastně ani nevím, co jsem si myslel. Ani to neumím. Nikdy jsem se nelíbal" řeknu a docela se začervenám a zastydím.
,,Já taky ne, to neřeš" pokrčí rameny a usměje se.
,,Ale co mám teď dělat. Už vím, že mě nechce. Takže plán číslo B, jak si ji udržet jako kamarádku?" řeknu a Courtney si promne bradu a začne přemýšlet a procházet se po knihovně. Já Jan stojím na místě a pozoruji ji.

,,Už to mám!" zaraduje se.
,,Ale asi se ti to nebude líbit" řekne a úsměv jí opadne a koukne se na špičky bot.
,,Udělám cokoli, jen ať se se mnou baví"
,,No víš, napadlo mě, dát jí co chce. Ale jestli nechceš tak" začne mi říkat pomalu jak Eminem.
,,Počkej, uklidni se a řekni mi to trochu pomaleji"
,,No Clark chce, abychom spolu byli. Toho jsi si všiml, ne?" řekne a já kývnu.

,,No, tak co kdybychom jí dali, co chce, to by ti odpustila"
,,Courtney, já se moc omlouvám, kamarádka jsi úžasná, ale"
,,Hlupáčku, nebudeme spolu chodit. Jenom mě napadlo, že bychom si před ní dali pusu a ona by byla spokojená, že nás dala dohromady"
,,A nebude naštvaná, až zjistí, že je to fake pusa?"
,,Ne, já ji znám. Hled jak splní svůj cíl, zapomene na to"
,,Tak fajn, platí" řeknu a podám jí ruku k potvrzení dohody.
,,Akorát, ona mě asi nenávidí, jak ji dostaneme k nám?"
,,Ne. Má tě ráda, jenom je naštvaná, že její plán dát nás dohromady nevyšel a ty jsi dal místo mě pusu jí"
,,Ahá, to chápu. Takže si dáme pusu a ona bude v pohodě?"
,,Jo, v podstatě" řekne a usměje se. Já se musím usmát taky. Jestli je na světě někdo génius, tak je to tahle holka.

Pak se společně vrátíme do třídy, už to je naštěstí poslední hodina. Potom jsme se domluvili s Courtney, že Clark vytáhne ven, a že prostě někam půjdeme. Nechceme si dávat pusu tady předevšema, protože ty by na to tak rychle zapomenout nemuseli. Teď zrovna jen hodina francouzštiny a já bohužel sedím se svým bratrem. Naštěstí jediný předmět, kde s ním sedím.
,,Tak třído, dneska si napíšeme test" řekne učitelka a rozdá nám papíry.
,,Hej brácho, co je ta dvojka" řekne mi Cole, ale já ho nevnímám. On mi kopne do nohy.
,,Notak, řekni mi to. Prosím" řekne a já vykulím oči. Vážně mi právě řekl prosím. Jsem na něj furt naštvanej kvůli ránu, ale jsem ten hodnej bratr, navíc on mi pomohl na ledě.
,,Bčko" řeknu a on mi dokonce i poděkuje.

Hodina konečně skončí a my můžeme pryč. Já se vezmu všechny věci, co jsem si dal do skříňky a dojdu ke Courtney, kde je i Clark. Ta když mě uvidí tak se zamračí.
,,Ten jde taky?" řekne otráveně
,,Jo, jde" řekne Courtney a Clark protočí oči. My se pak vydáme ven. Jelikož jsme nešli ani na oběd tak jdeme do nějakého fastfoodu. Objednáme si a sedneme si, Courtney si sedne naproti mně a Clark vedle ní. Kouknu se na Courtney a ta lehce kývne, takže nás plán začne. Položí ruku na stůl a já ji za ní chytnu. Clark to ihned zaujme a skenuje naše ruce. Navážu s Courtney oční kontakt a občas se na sebe usmějeme. Řekl bych, že bychom mohli být herci, protože zamilovanej pár hrajeme fakt dobře i když jsme to ani jeden nezažil.

Po jídlu vyjdeme ven a jdeme do našeho oblíbeného parku. Jenom se procházíme a povídáme si. Respektive Courtney si s náma povídá, já a Clark ne. Dojdeme k jedné lavičce a sedneme si, Courtney opět uprostřed, ale tentokrát je to v plánu. Ještě si nějakou dobu povídáme pak se z nějakého důvodu obě podívají na mě. Já se opět kouknu s otázkou v očích na Courtney a ona jenom pohne očima, aby to Clark neviděla. Přiblížím se těsně před její obličej a ruce jí dám na obličej. Mírně jí zvednu hlavu a já se skloním. Nakloním ji hlavu doprava a sám ji nakloním doleva a pak zruším tu mezeru mezi našimi rty a spojím je v jedno. A tohle je můj první opravdový polibek.

Děkujeme za téměř 500 přečtení!

Baru a Veru ❤️