My Annoying Brother

48.KAPITOLA

Z pohledu Cola

Když skončí poslední hodina, všichni čtyři se vydáme do kabinetu učitelky na matematiku. Cestou panuje hrobové ticho. Zastavíme se u jejího kabinetu a Clarke zaklepe.
,,Vstupte!" Ozve se za dveřmi a Clarke se na nás otočí. Courtney kývne a Clarke otevře.
,,Dobrý den." Pozdravíme najednou.
,,No výborně, tak se posaďte." Řekne a my se posadíme na čtyři židle.
,,Takže slečno Smithová, kdo si začal?"
,,Já paní učitelko." Řekne Courtney a my se na ní podíváme.
,,Ale proč slečno Harrisová?"
,,Prostě jsem se naštvala, já chápu, že mě tady Clarke chce chránit."
,,Jo promiň, ale jsi moje kamarádka a já nechci, aby jsi byla smutná."
,,Jo já vím, tohle jsem opravdu přehnala, moc mě to mrzí. Moc se ti omlouvám Clarke." Řekne Courtney a sklopí hlavu. Já jí chytnu za ruku, ale ona se vyškubne.
,,Takže kamarádky?"
,,No jasně, navždy." Řekne Clarke a obejme Courtney.

,,Tak pánové, co vás vedlo k tomu rušit mou hodinu?"
,,No víte paní profesorka, já udělal hroznou věc."
,,Jo tu nejhorší a neuvědomil si, jaký to pro mě může mít následky."
,,Ježiši dobře, omlouvám se ti brácha, choval jsem se jak největší kokot. Jo dobře, nejdříve mi to dělalo dobře, že jsem tě zlomil, ale postupem času mě to začalo mrzet a chtěl jsem se ti omluvit. Takže to klidně udělám. Shawne omlouvám se ti za to, co jsem udělal. Nebudeš tomu věřit, ale i toho největší čůráka."
,,Cole kroťte svoje výrazy."
,,Jistě omlouvám se paní učitelko. To trápí co provedl." Řeknu a mně se trochu uleví.
,,Aha, ale já ti nechci odpustit. Na ty tvoje hry já už nejsem zvědavej." Řekne Shawn hrubě a mě to trochu zamrzí.
,,Dobře tak mi nevěře."
,,Nevěřím a už na mě nemluv." Řekne a tím utne naši konverzaci. Uběhne něco málo přes půl hodiny.

,,Tak běžte domů." Řekne paní učitelka a Clarke se Shawnem se hned zvednou.
,,Courtney jdeš?!" Zeptá se Clarke a ona se v rychlosti koukne na mě.
,,Běž." Řeknu a usměju se.
,,Nashledanou paní učitelko." Řeknou všichni tři kromě mě.
,,Nashledanou." Řekne učitelka a oni odejdou. Já tam stále sedím a koukám na svoje ruce založené v klíně.
,,Mrzí vás to Cole, co vám řekl váš bratr?!"
,,Paní učitelko ještě tak před měsícem by mě to nemrzelo, ale teď mě to trápí a hrozně moc. Ano celou tu dobu, celý čtyři roky jsem se choval jak největší. No vždyť víte."
,,Ano vím, to jak jste se choval a taky vím, jak se teď snažíte. Sice nevím, co jste udělal, ale pokusil jste se to vyřešit, omluvit se, ale hlavní je, že jste dokázal přiznat chybu, kterou jste udělal a to se cení. Váš bratr to potřebuje vstřebat všechno. Není na tenhle váš přístup zřejmě zvyklí."
,,No to asi nikdo."
,,No tak vidíte, časem to bude dobré, ale teď už běžte, já taky půjdu." Řekne a já se hned zvednu.
,,Jo ještě jednou děkuju za radu a hezký zbytek dne přeju." Řeknu a vyjdu z jejího kabinetu.

Dojdu ke svému autu a nasednu do něj. Připoutám se a nastartuju. Celou cestu domů přemýšlím nad tím, co mi řekla učitelka. Možná bych měl udělat víc. Ne Ježiši, co to melu já jsem přece Cole Mendes. Největší děvkař a ten největší parchant na škole, ale nějak mě to přestává bavit být tímhle Colem. Nejhorší je, že jsem se asi vážně do Courtney zamiloval a teď nevím jak u toho ven. Dojedu domů a zaparkuju na příjezdové cestě a vypnu motor. Vystoupím z auta a zamknu ho. Otevřu dveře od domu a vejdu dovnitř.
,,Ahoj jsem doma!" Zakřičím a z kuchyně se ozve mamky hlas.
,,Ahoj Cole, jak bylo ve škole?" Zeptá se mě mamka, když vejdu do kuchyně.
,,Ale jo šlo to. Kde je Shawn?" Zeptám se a sednu si ke stolu.
,,Shawn, ten přišel ani nepozdravil a zavřel se v pokoji. Vy jste si zase něco udělali?"
,,Ne, jenom jsem se mu omluvil." Řeknu a sklopím hlavu.
,,Počkej cože, ty jsi se mu omluvil?"
,,No jasně, nějaký problém?"
,,Ne ne, jenom mě překvapilo, že."
,,Že zrovna já bych se omluvil."
,,No, ale udělal jsi to a myslím si, že jsi udělal tu nejlepší věc."
,,Jo, ale byla mi celkem k ničemu."
,,Ne nebyla, Shawn to prostě jenom musí vstřebat."
,,Jo asi jo." Řeknu a usměju se.
,,Ale víš co, já si myslím, že ten lepší Cole se pomalu ale jistě vrací zpátky k nám." Řekne mamka a usměje se. Já jí úsměv oplatím.