My Annoying Brother

75.KAPITOLA

Z pohledu Shawna

,,Už nechci odejít z vašeho života, chci být s vámi už navždy. Jste moji nejlepší kamarádi a moje jediná láska a chci všechen svůj volný čas trávit s vámi a všechny ty zásadní chvíle v životě prožít s vámi. Chci být tady v naší krásné Kanadě" řekne Courtney a Clarke se za ní rozeběhne, já hned v těsném závěsu za ní.
,,Courtney?!" zakřičí Clarke a skočí jí okolo krku, já chvíli počkám a pak ji taky obejmu.
,,Courtney chyběla jsi nám, už nám to nedělej" řeknu a Courtney se nahrnou slzy do očí.
,,Lásko prosím neplakej" řekne Cole a rychle ji obejme.
,,Ne, já brečím štěstím, že vás mám zpátky" řekne a všichni ji hromadně obejmeme.
,,My jsme hrozně moc rádi, že jsi tady s námi"
,,Hele vy jste pro mě jeli až do Anglie?" zeptá se Courtney.
,,No ano, jeli" řeknu a usměju se.

,,Jasně, že jeli. Pro tebe klidně na druhej konec světa" řekne Cole s úsměvem a chytí Courtney za ruku.
,,Ty jo a jak jste našli můj dům? Vždyť já vám neřekla, kde bydlím" řekne Courtney zmateně.
,,No byl to velice zajímavý příběh" řekne Cole a ušklíbne se.
,,No prostě jsme chodili od domu k domu, dokud jsme nenašli jméno své tety" řeknu zase já.
,,Prošli jsme celou West a South High street, od domu k domu. Nepokoušej se někam zase zdrhnout" řekne Clarke a ony obě se zasmějí.
,,No tak už pojďte domů, bylo to náročný" řekne Cole a všichni se vydáme za ním stejně jako za starých časů. Dobře, to zní, jako bych byl starej dědek se třemi vnoučaty, ale tohle se mi zdálo jako věčnost. Chytnu Clarke za ruku a Cole před námi téměř telepaticky udělá to samé. Dojdeme až k autu a tam se zastavíme, protože nikdo neví, kam si má sednout.

,,Hele lidi máte za sebou náročný den, já budu řídit a vy si odpočiňte" řekne Courtney a bez našich protestů si sedne na místo řidiče, Cole si sedne vedle ní a podá jí klíčky. My s Clarke si sedneme dozadu, chytnu ji za ruku a propletu nám prsty. Courtney nejdříve odveze domů Clarke. Já ji zase doprovodím až k jejímu domu.
,,Tak zítra se uvidíme ve škole" řeknu a chytnu ji za obě ruce.
,,Jo uvidíme, tak zatím ahoj" pozdraví mě a zajde do domu, já se rychlým krokem vrátím do auta a Courtney se odveze domů. Jo, zní to blbě, ale prostě odjede k sobě domů a vyleze z auta, Cole se s ní rozloučí a já ji jenom pozdravím a sednu si dopředu, protože je to lepší. Cole si sedne na místo řidiče a zamíří k nám domů. Já chvíli mžourám na cestu, ale pak se mi začnou víc a víc zavírat oči, až je nakonec nechám spadnout a ponořím se do říše snů.

Ovšem ne na moc dlouho, to by můj bratr nesměl být Cole Mendes. A jak lépe mě vzbudit, než mě propleskat, což taky udělá.
,,Ježiš Cole co děláš?!" leknu se a úplně naskočím.
,,No co, nespi, jdeme domů" řekne a já se poslušně vydám do domu. Cole odemkne a já jenom tak nějak odbelhám do pokoje.
,,Tak dobrou princezno" řekne mi Cole s úšklebkem na tváři.
,,Dobrou buzničko" řeknu a Cole mě propálí pohledem. No co, nemá mi říkat princezno. Pak se otočí a zavře mi dveře od pokoje. Pak už jenom slyším, jak přejde do toho svého. Já si svléknu všechno kromě boxerek a zalezu do své teplé pohodlné postele, konečně. Oddechnu si, že jsem doma a ponořím se, teď už konečně bez Cola, do říše snů.

Ráno mě vzbudí opět Cole. Ten kluk mě má asi hodně rád.
,,Vstávej bráško, jdeme do školy!" řekne radostně, což je na Cola dost zvláštní.
,,No jo, nech mě" řeknu a víc se zabalím do deky.
,,Já ti říkám vstávej" řekne s dost rozzlobeným výrazem, ale víte co? Je mi to jedno, já chci spát.
,,Nejdu nikam, nech mě" řeknu a otočím se směrem od něho.
,,Shawne neser"
,,Neseru, já spím, jestli jsi si nevšiml" řeknu ospale a najednou je moje vytoužené ticho, hodně si oddechnu, ale copak Cole by toho nechal takhle rychle? No to určitě ne. Vezme moji deku a prudce ji strhne.
,,Ježiši to jsem vidět nemusel" řekne znechuceně a já se na něj otočím.
,,Jako co? Mě v boxerkách? Ježiš já tě bohužel viděl při tom" Cole úplně stuhne a vykulí oči.

,,A jo, no nic, vstávej!" řekne a já opět nic neudělám, jenom ležím. Jako po včerejšku jsem totálně hotovej.
,,No fajn, tak já si zahraju na tvoji kytárku. Hele co tahle elektronická, ta vypadá dobře"
,,Elektrická debile a nech moji kytaru" řeknu, ale vidím, jak Cole už sahá na moji kytaru. To mě donutí rychle vystřelit v postele a kytaru mu seberu.
,,Nesahej na moje kytary!" řeknu s důrazem na každé slovo.
,,Pohoda, klídek bráško. Nemám to v plánu. Já tě jen chtěl vzbudit. A jak vidím, tak se mi to podařilo, bye zatím" řekne a já nad tím protočím oči. Uklidím kytaru na její místo a začnu se oblékat. Klasicky si vezmu černé džíny a a první tričko, na které narazím. Hodím na sebe mikinu a vydám se dolů na snídani, kde už je celá rodina, protože dneska jsem se docela prospal.

Cole tam jí svou snídani s širokým úsměvem, to už jsem dlouho nezažil. Teď spíš většinou moc nejedl a museli ho do toho rodiče nutit.
,,Tak hádám, že včerejší výprava do Anglie dopadla dobře" řekne mamka s úsměvem.
,,Víc než dobře" řekne Cole a láduje do sebe jídlo.
,,Takže Courtney je zpátky?" zeptá se táta a Cole vypískne radostí jak malé dítě.
,,Jo je zpátky, my už mysleli, že je po všem, už sme byli tady v Torontu a četli jsme dopis, co nám napsala a Colova část nebyla hotová a ona ji dořekla. No jako bylo to jak z nějaký knížky nebo filmu" řeknu já docela v klidu. Jsem hodně šťastný, ale hotovej jako Cole nejsem. Protože on tady vypískl, jak malé dítě, při zmínce o Courtney.

,,Tak to je opravdu super" usměje se na nás mamka.
,,Jo to je. A ty tu nepískej a radši pojď do školy za Courtney" řeknu a Cole vstane a shodí židli. Já se plácnu do čela a začnu se smát.
,,Pardon mami" řekne a zvedne židli, pak se rozeběhne ke svému autu a než dojdu já k tomu svému, je už dávno pryč. Sednu do auta a rozjedu se poměrně rychle ke Clarke, protože klasicky nestíhám. Dojedu ke Clarke, která už stojí před domem a ta se k autu rychle rozběhne.
,,Ahoj, co tak pozdě?" zeptá se a rychle si zapne pás.
,,No mně se nechtělo vstávat"
,,Jo to chápu no. A jak jsi nakonec vstal?"
,,Jedno slovo. Cole" řeknu a Clarke chytí totální záchvat smíchu, že sebou mlátí po autě.
,,Počkej a jak jako?"
,,No strhl ze mě deku, že mě viděl skoro v plné své kráse. Pak mi vzal elektrickou kytaru, tak to jsem už vstal, jako mých kytar se nikdo dotýkat nebude" řeknu a skrčím oči.

,,Jezu, ty jsi ňuňu. A o mě by jsi se taky takhle bál, aby na mě nikdo nesahal?" řekne Clarke a podívá se mi do očí.
,,No jistě, o tebe se ale bát nemusím, protože tomu někomu bych rozmlátil hubu" řeknu trochu nervózně.
,,Shawne?"
,,Ano?" zeptám se a lehce se pousměju.
,,To je to nejhezčí, co mi kdy kdo řekl" řekne a do očí se jí nahrnou slzy, já zastavím u krajnice a rychle ji obejmu.
,,Lásko neplakej, tohle ti budu říkat často. Jsi moje všechno, bez tebe jsem se cítil prázdný a teď mě hřeje láska k tobě. Zní to jako hroznej kýč, ale je to pravda" řeknu a pohladím ji po jejích hladkých hnědých vlasech, které jí sahají pod lopatky.
,,Děkuju Shawne" usměje se a já jí dám ještě letmou pusu. Pak se usadím zpátky a vyjedu rychle ke škole.

,,Shawne?!" zakřičí Clarke.
,,Co se děje?" řeknu vyděšeně.
,,Hodina začala před šesti minutami" řekne a vykulí na mě oči.
,,Ježiši, no tak to je paráda. Ještě doufám, že nebude mít Cole blbé připomínky" řeknu a Clarke se lehce zasměje.
,,No co, tak řekneme, že byla zácpa"
,,Jo jasný, to je dobrej nápad, tak já jedu co nejrychleji" řeknu a přidám na maximální možnou rychlost. Za chvíli dorazíme ke škole, rychle vystoupím a s Clarke se setkáme před autem, chytíme se za ruku a klasicky utíkáme ke škole. Najednou uslyším klepání na okno a kouknu se nahoru. Zrovna jsme ve třídě, kde jde vidět na parkoviště a Cole je u okna, paráda. Za chvíli se tam seběhne celá třída i s učitelkou a všichni na nás koukají. My zrudneme snad i na prdeli a jenom se koukáme nahoru, jak na nás kouká celá třída. Pak sklopíme hlavy a pomalu se vydáme do třídy.

Baru a Veru ❤️